Nejzajímavější na Muzeu cukrářství v Pecce je skutečnost, že nevzniklo v anonymní výstavní síni. Sídlí přímo v domě čp. 12 na náměstí, který je spojený s někdejší cukrárnou i s konkrétními rodinnými příběhy. Návštěvník tu tak nevidí jen staré nástroje za sklem, ale také místo, kde se cukrářské řemeslo skutečně provozovalo.
Cukrárna, která zůstala v rodinné paměti
V domě měl podle dochovaných podkladů pronajatou cukrárnu cukrář Jiří Jůza, dědeček současného majitele. V přízemí vyráběl a prodával cukrovinky. Po jeho úmrtí v roce 1943 rodina dům prodala Petru Jůzovi. Právě z předmětů, které po dědečkovi zůstaly, se postupně zrodila cukrářská expozice.
Některé zdroje spojují vznik cukrářské části s rokem 2017, zatímco širší muzeum bylo veřejnosti představováno jako nová expozice v roce 2019. Přesnější je proto vnímat muzeum jako postupně rozšiřované rodinné a lokální muzeum, nikoli jako projekt založený jediným okamžikem.
Řemeslo ukryté ve formách a strojích
Expozice připomíná cukrářinu prostřednictvím věcí, které kdysi patřily k běžnému pracovnímu dni. K vidění jsou formičky, výrobní nástroje, přístroje a stroje používané při přípravě cukrovinek. Nechybí ani řezačka na bonbony, recepty na bonbony a zákusky nebo různé pomůcky spojené s provozem cukrárny.
Atmosféru někdejšího podniku doplňují skleničky, kafetér, stolek, sesličky a vývěsní štít. Právě takové detaily pomáhají představit si cukrárnu nejen jako výrobnu, ale i jako místo, kam se chodilo posedět a koupit něco sladkého. Historie řemesla tu proto není podaná pouze prostřednictvím letopočtů. Vyprávějí ji materiály, tvary a opotřebované předměty, které mají za sebou skutečné používání.
Dva příběhy v jednom domě
Muzeum ale není věnované jen cukrářství. Druhá část připomíná československé legionáře z Peckovska a další kapitoly místních dějin. Výraznou postavou je František Chramosta, který sloužil v československých legiích v Rusku a působil jako mašinfíra obrněného vlaku Orlík.
Legionářská expozice zachycuje vznik a vývoj legií, život legionářů po první světové válce i jejich působení v regionu. Její součástí byl také model obrněného vlaku Orlík a kulomet Maxim. Podle dobových informací se při mapování legionářské tradice v okolí nejprve podařilo identifikovat 31 mužů, později se počet rozšířil na 53. Toto číslo je třeba chápat jako výsledek dosavadního historického pátrání, který se může s dalšími objevy měnit.
Propojení cukrářské a legionářské části dává domu zvláštní charakter. Jeden rodinný příběh vede k vůni cukrovinek a každodenní práci v obchodě, druhý k válečné zkušenosti a vzniku československého státu. Společně ukazují, že regionální dějiny se často skrývají v životě konkrétních rodin.
Malé muzeum jako tip na výlet
Muzeum cukrářství je soukromá lokální expozice, která zaujme především návštěvníky se zájmem o historii řemesel, rodinné dědictví a méně známé příběhy českých měst a městeček. Zároveň připomíná i další řemesla, jimiž Pecka ve 20. století žila, a doplňují ji starožitnosti.
Jeho návštěvu lze spojit s prohlídkou historického náměstí, měšťanských domů a hradu Pecka. Městys v podkrkonošské krajině je také výchozím bodem pro pěší a cyklistické výlety. Muzeum se nachází v centru na adrese Pecka 12, 507 82 Pecka.
Konkrétní otevírací režim je vhodné před cestou ověřit u provozovatele nebo v místních informačních zdrojích. Údaj o víkendové návštěvní době od 10 do 17 hodin pochází z roku 2019 a nemusí odpovídat současnosti. Jisté však je, že dům čp. 12 nabízí neobvyklé setkání se sladkým řemeslem i s velkými dějinami, které se v Pecce protínají v jednom rodinném prostoru.