V době první republiky nebylo Václavské náměstí pouze dopravní tepnou a místem velkých veřejných událostí. Bylo také prostorem módních salonů, kaváren, kin, barů, dancingů a podniků, kde se Praha bavila dlouho do noci. Komentovaná vycházka pořádaná Prahou Neznámou nabídne pohled na tuto méně formální, ale neméně důležitou tvář tehdejší metropole. Začíná u Paláce Fénix, výrazné funkcionalistické stavby na adrese Václavské náměstí 802/56.
Palác, který spojil práci, obchod i zábavu
Palác Fénix vznikl na přelomu 20. a 30. let podle návrhu Josefa Gočára a Bedřicha Ehrmanna. Stavba s železobetonovým monolitickým skeletem byla od počátku navržena jako víceúčelový městský komplex. Nabízela kanceláře, obchody, pasáže i prostory určené kultuře a gastronomii. První část byla zkolaudována v roce 1929, dokončení celého objektu následovalo o rok později.
Funkcionalistická architektura zde nesloužila jen reprezentaci. Palác vytváří závěr domovního bloku mezi Krakovskou ulicí a ulicí Ve Smečkách a jeho pasáže propojují Václavské náměstí s vnitřní částí okolní zástavby. Právě takové průchody byly pro moderní velkoměsto typické: umožňovaly pohodlnější pohyb, nabízely výlohy a zároveň přirozeně spojovaly obchodní a společenský život.
V budově se nacházelo kino Blaník, jehož sál měl díky Vierendeelovu nosníku kapacitu přibližně 600 lidí bez rušivých sloupů. Dobové materiály připomínají také velkokavárnu Fénix s koncerty, tancem, bufetem a teplou kuchyní. Dnešní návštěvníci znají objekt především díky Studiu DVA Divadlo. Proměna kina a dalších provozů v současné kulturní využití tak dobře ukazuje, jak se mění městské publikum, zatímco významná poloha zůstává.
Od salonů k noční Praze
Vycházka se nezaměřuje pouze na architekturu. Jejím hlavním tématem je společenský život první republiky v okolí Václavského náměstí. Účastníci se dozvědí více o módních salonech, mezi nimiž má své místo salon Hanny Podolské, o tehdejších dancingech, barech, tabarinech i automatech. Pozornost patří také podnikům, které otevíraly až večer nebo brzy ráno a vytvářely rytmus města odlišný od běžného pracovního dne.
Takový pohled doplňuje známější obraz první republiky jako období elegance a hospodářského rozvoje. Za fasádami reprezentativních domů se odehrávaly schůzky, taneční večery, návštěvy kaváren i spontánní noční návraty domů. Podzemní prostory někdejšího nočního podniku připomenou, že zábava tehdy nebyla soustředěna pouze do velkých sálů a výkladních skříní, ale měla i méně nápadná místa.
Hanna Podolská i Eliška Junková
Jednou z atraktivních linií programu je propojení ženské módy a mobility. Salon Hanny Podolské připomíná svět prvorepublikové elegance, v němž oděv výrazně utvářel veřejný obraz moderní ženy. Vycházka zároveň zavede k příběhu automobilové závodnice Elišky Junkové a připomene její bydliště. Její přítomnost v programu rozšiřuje téma ženské emancipace od salonů a společenských událostí až k technice, sportu a veřejnému prostoru.
Přesný seznam zastavení se může lišit podle aktuálního průběhu a anotace neuvádí kompletní trasu ani všechny adresy. Jisté je, že vycházka nechce vyprávět jen dějiny jediné budovy. Palác Fénix slouží jako výchozí bod k poznání celého společenského centra, které se rozkládalo kolem Václavského náměstí.
Praktické informace k vycházce
Akce je podle dostupných údajů naplánována na sobotu 24. října 2026 od 13:40. Sraz účastníků bude před vchodem do Studia DVA Divadlo v pasáži Paláce Fénix. Vycházka má trvat přibližně tři hodiny a skončit za obchodním domem Kotva.
Účast je možná pouze s předem zakoupenou vstupenkou. Pořadatel uvádí cenu 320 korun pro dospělé a 260 korun pro studenty, žáky, seniory od 65 let a děti od 12 let; děti do 12 let mají mít vstup zdarma. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální dostupnost míst, cenu i případné změny termínu. Trasa není podle pořadatele vhodná pro kočárky ani vozíčkáře. Do centra Prahy se lze pohodlně dostat městskou hromadnou dopravou, konkrétní spojení je však dobré zkontrolovat podle aktuální situace.