Regionem.cz
Objevujte Česko

Valdek v Brdech: hradní ruiny ukryté mezi lesy a historií

Na skalnatém výběžku nad Červeným potokem stojí jedna z nejvýraznějších brdských zřícenin. Valdek láká středověkou architekturou, romantickou krajinou i příběhem místa, které se ze šlechtického sídla proměnilo ve vojenský prostor. Dnes je možné hrad obdivovat pouze zvenčí, jeho budoucnost však nemusí být beznadějná.

1. září 2026, 18:33

Valdek patří k místům, kde se historie neukazuje v podobě zachovalých sálů a upravených nádvoří, ale v siluetě rozpadajících se zdí vystupujících z brdského lesa. Zřícenina stojí nad Červeným potokem, na skalnatém výběžku západního svahu vrchu Beranec, v katastru Chaloupek u osady Neřežín. Výlet k ní je krátký, ale nabízí mnohem víc než jen návštěvu starého hradu.

Gotický hrad nad údolím Červeného potoka

Valdek byl založen ve 13. století a poprvé se písemně připomíná roku 1263. Jeho jméno je spojeno s Oldřichem Zajícem z Valdeka, představitelem rodu Buziců. Poloha nebyla zvolena náhodně: skalní ostroh poskytoval přirozenou ochranu a zároveň umožňoval kontrolovat okolní krajinu.

Z původního hradu se dodnes dochovaly části obvodového opevnění, paláců, příkopů a předhradí. Nejvýraznějším prvkem je okrouhlý bergfrit, tedy věž, která mohla v případě napadení sloužit jako poslední obranné místo. K areálu patřila také brána se dvěma nestejně velkými hrotitými portály. V 16. století byly oba paláce upravovány a v severním z nich přibyla nová okna. Ani tyto změny však nedokázaly zastavit postupný úpadek sídla.

Od šlechtického sídla k romantické zřícenině

Osudy Valdeka byly podobně proměnlivé jako dějiny české šlechty. Roku 1346 hrad obléhal Děpolt z Rýzmberka. Starší tradice hovoří o jeho dobytí a vypálení, jisté je však především samotné obléhání; podrobnosti o jeho výsledku nejsou zcela doložené.

Na počátku 15. století držel Valdek král Václav IV. a roku 1415 jej zastavil Janu z Lestkova. V dalších desetiletích se majitelé střídali. Roku 1509 přešel hrad zásluhou Kunaty Pešíka z Komárova z lenního do dědičného vlastnictví. Údržba rozsáhlého sídla však byla stále nákladnější. Po přesunu Václava Pešíka z Komárova na tvrz v Podluzích Valdek pustl a v konfiskačním protokolu z roku 1623 už byl uveden jako opuštěný.

Právě zřícenina ale později získala nový druh života. Od první poloviny 19. století se stávala cílem obrozenců, umělců a prvních turistů. Regionální tradice připomíná návštěvy Karla Hynka Máchy, Boženy Němcové a Josefa Jungmanna. Romantická poloha mezi lesy pomohla Valdeku přežít v povědomí veřejnosti i dlouhá období, kdy k němu nebylo snadné dojít.

Brdy, vojáci a znovu se otevírající krajina

Ve 20. století se příběh hradu propojil s vojenskými dějinami Brd. Roku 1926 vzniklo v oblasti dělostřelecké cvičiště. Valdek tehdy ještě ležel mimo uzavřený areál a později jej získal Klub československých turistů. Nedaleko nechal v roce 1933 otevřít Hotel Valdek, jehož budova podle dostupných informací stojí ve vojenském rekreačním areálu dodnes.

V 50. letech se však zřícenina stala součástí vojenského prostoru Brdy. Přístup veřejnosti se výrazně omezil a místo postupně chátralo. Zrušení vojenského újezdu v roce 2016 sice zpřístupnilo část krajiny, neznamenalo ale otevření všech bývalých vojenských areálů. V okolí Valdeka je proto stále nutné respektovat aktuální režim a případná omezení spojená s posádkovým cvičištěm Jince.

Výlet z Neřežína a pohled zvenčí

Nejkratší běžně uváděná trasa vede z Neřežína po žluté turistické značce a měří přibližně dva kilometry. V obci lze podle turistických informací zaparkovat, dál se pokračuje pěšky. Vjezd automobilem až k hradu není dovolen a v lesních částech CHKO Brdy obecně platí omezení pro motorová vozidla.

Důležitá je současná přístupnost samotné zříceniny. Kvůli havarijnímu stavu zdiva není vnitřní areál běžně otevřený a hrad lze bezpečně obdivovat pouze zvenčí. Výlet tedy není klasickou prohlídkou hradního jádra, ale spíše cestou k výrazné historické dominantě v krajině. Valdek se objevil také v seriálu F. L. Věk, což připomíná jeho dlouhodobou přitažlivost pro filmaře i návštěvníky.

Za pozornost stojí samotné okolí. Pod hradem se rozkládá kamenné moře, naproti se zvedá Jindřichova skála a údolí Červeného potoka dotváří působivou brdskou scenérii. U hradu roste také památný dub zimní s charakteristickou podélnou dutinou. Při návštěvě Jindřichovy skály je třeba respektovat ochranu lišejníků a nevstupovat do suti ani na skalní stěnu.

Šance na budoucí záchranu

Novou kapitolu může znamenat memorandum, které v březnu 2025 uzavřely Vojenské lesy a statky ČR se spolkem Hrad Valdek. Počítá se se stabilizací zdiva, odborným archeologickým průzkumem a přípravou dokumentace pro konzervační práce. Do budoucna se zmiňují také kulturní a vzdělávací akce.

Memorandum zatím není příslibem konkrétního termínu otevření. Přesto ukazuje, že Valdek není jen zapomenutou ruinou. Je kulturní památkou, krajinářskou dominantou i připomínkou toho, jak se v jediném místě potkaly středověké dějiny, romantická turistika, vojenské uzavření a současná snaha vrátit hradu důstojné místo v životě Brd.

Další objevy v okolí

Křivoklát: královský hrad, vězení i filmová kulisa

Křivoklát patří k nejvýznamnějším hradům českých zemí. Byl dětským vězením Karla IV., honosnou rezidencí Jagellonců i žalářem Jana Augusty. Dnes láká na gotické interiéry, výhledy do křivoklátských lesů a místa, která znají diváci českých pohádek i hollywoodských filmů.

1. září 2026, 13:04 Číst článek