Na Křivoklátě strávil budoucí císař Karel IV. více než tři roky svého dětství. Jeho otec Jan Lucemburský ho sem nechal internovat poté, co uvěřil pověstem o údajných politických záměrech královny Elišky Přemyslovny. Karel byl z hradu odveden 4. dubna 1323 a následně zamířil na francouzský dvůr. Přesto na Křivoklát nezanevřel. Po návratu do Čech hrad vykoupil ze zástavy a zařadil ho mezi sídla, která měla podle návrhu zákoníku Majestas Carolina zůstat trvale v královském majetku.
Od knížecího hradiště k honosné rezidenci
Počátky Křivoklátu sahají do 12. století. Za vlády Přemysla Otakara II. se z něj stal rozsáhlý královský hrad, který v dalších staletích procházel významnými přestavbami. Václav IV. jeho podobu dále proměnil a za Vladislava Jagellonského vznikla jedna z nejreprezentativnějších pozdně gotických rezidencí své doby.
Z jagellonské přestavby pochází například hradní kaple a královský sál. Vladislav sice na Křivoklátě pobýval spíše zřídka, hrad však měl dál působit jako důstojné sídlo panovníka. Jeho půdorys připomíná rozlehlý pravoúhlý trojúhelník. Hornímu hradu vévodí paláce, kaple a Velká válcová věž, západní část tvoří rozsáhlý spodní hrad s obvodovou zástavbou.
Karel IV. se ke Křivoklátu vrátil ještě z osobních důvodů. Jeho první manželka Blanka z Valois zde 25. května 1335 porodila dceru Markétu. Hrad byl ovšem opakovaně poškozen požáry a postupně ztrácel svůj původní význam. Po dlouhém období chátrání se o jeho obnovu výrazně zasloužili Fürstenberkové, kteří Křivoklátsko drželi od roku 1733. V roce 1929 pak Max Egon II. z Fürstenbergu prodal hrad s panstvím Československé republice.
Vězení, které ukrývá velké příběhy
Křivoklát nebyl jen panovnickým sídlem. V pozdějších staletích se stal také obávaným vězením. Nejdelší dobu zde z významných vězňů strávil biskup Jednoty bratrské Jan Augusta. Vězněn byl šestnáct let, od roku 1548 do roku 1564, zatímco jeho pobočník Jakub Bílek strávil na hradě třináct let.
Augustovo vězení se nachází v přízemí jižního křídla horního hradu a dnes je součástí návštěvnických tras. V sousední cele je umístěna část expozice mučicích nástrojů. S hradem je spojován také alchymista Edward Kelley, který zde měl být vězněn přibližně dva a půl roku. Jeho vězením měla být věž Huderka. Podle tradované verze se pokusil uprchnout po laně, při pádu si roztříštil nohu a později o ni přišel. Vyprávění o mučení či zazdění je však třeba chápat jako pověst a součást pozdější tradice.
Historii hradu připomíná také příběh Filipíny Welserové, tajné manželky arciknížete Ferdinanda Tyrolského. Během svého pobytu na Křivoklátě porodila tři děti. Její osud přibližuje část hradního muzea.
Co si na hradě prohlédnout
Návštěvníci mohou vstoupit do gotických paláců, královského sálu, rytířských sálů i kaple. Za pozornost stojí také knihovna s desítkami tisíc svazků, obrazárna, fürstenberské muzeum, vězení, hladomorna a konírna. Výrazným zážitkem je výstup na Velkou válcovou věž a prohlídka hradeb. Věž Huderka navíc ukrývá černou kuchyni a nabízí vyhlídkový ochoz.
Jednotlivé trasy trvají přibližně hodinu až sto minut. Nejdelší okruh Celým hradem spojuje interiéry s hradbami a Velkou válcovou věží, proto je vhodné vyhradit si na návštěvu více času než jen délku samotné prohlídky. Nabídka okruhů i jejich dostupnost se mohou měnit podle sezony, akcí nebo natáčení.
Křivoklát před kamerou
Výraznou kapitolou novodobého života hradu je film a televize. Na Křivoklátě vznikaly scény z pohádek a historických filmů jako Honza málem králem, Třetí princ, Tři veteráni, Slasti otce vlasti nebo Noc na Karlštejně. Hrad se objevil také ve snímcích Anděl Páně a Bathory.
Jeho atmosféra zaujala i zahraniční filmaře. Křivoklátské nádvoří, sály, kaple a cimbuří posloužily hollywoodským produkcím Kletba bratří Grimmů s Mattem Damonem a Heathem Ledgerem nebo Wanted s Angelinou Jolie a Jamesem McAvoyem. Filmaři opakovaně využívali horní i dolní nádvoří a Velký rytířský sál.
Na začátku roku 2026 se hrad stal také lokací další série televizní soutěže Zrádci. Kvůli měsíčnímu natáčení byl dočasně uzavřen, po jeho skončení se však znovu otevřel veřejnosti. Křivoklát tak dodnes střídá role historické památky, výletního cíle i kulisy, která dokáže přesvědčivě zastoupit středověký svět.