Největším překvapením návštěvy Velkých Opatovic může být mapa. Ne obyčejná nástěnná mapa, ale plastické zobrazení historických zemí Moravy a Slezska o ploše přibližně 110 metrů čtverečních. Právě tento mimořádný exponát je středobodem Moravského kartografického centra, které společně s Muzeem a Památníkem města sídlí v areálu zdejšího zámku.
Zámek s několika historickými vrstvami
Velké Opatovice leží ve střední části Boskovické brázdy, v krajině Malé Hané. První písemná zmínka o Opatovicích pochází z roku 1308. Dnešní město vzniklo sloučením Horních a Dolních Opatovic v roce 1848, označení „Velké“ se používá od roku 1888 a městský statut získala obec v roce 1969.
Zámecký areál stojí na místě starší vodní tvrze, která je připomínána už v roce 1373. Nový zámek nechal Karel Otto Salm Neuburg vystavět po roce 1757. Později prošel výraznou novobarokní úpravou, zejména v letech 1908 až 1911 za Herbersteinů. Od roku 1935 je zámek majetkem města a dnes v něm kromě muzea najdeme také městský úřad, kino a společenský sál.
Osud stavby ale výrazně poznamenal požár v lednu 1973. Část zámku byla zničena a na jejím místě vznikla novostavba Moravského kartografického centra podle návrhu architekta Zdeňka Fránka. Moderní objekt se v historickém areálu nepokouší starou architekturu napodobovat, ale vytváří s ní zajímavý kontrast. Rekonstrukční práce probíhaly v období 2005 až 2008 a centrum bylo veřejnosti otevřeno v roce 2007.
Od prvních map k modernímu měření
Moravské kartografické centrum sleduje vývoj zobrazování Čech, Moravy a Slezska od nejstarších dob až po současnost. Návštěvník se tu setká s reprodukcí Pavlovské mapy na mamutím klu, s Klaudyánovou mapou Čech z roku 1518 nebo s Fabriciovou mapou Moravy z roku 1569. Expozice tak ukazuje, jak se proměňovalo lidské poznávání krajiny i způsoby, jimiž se informace o ní zaznamenávaly.
Velkou pozornost přitahuje také sbírka měřických a geodetických přístrojů. Podle údajů centra zahrnuje 398 položek, mezi nimi 108 teodolitů, 15 tachymetrů a tachografometrů a 52 nivelačních přístrojů. Zastoupeny jsou pomůcky od 73 jemnomechanických dílen z celého světa. Expozice se věnuje rovněž geodézii, fotogrammetrii a kartografické polygrafii, takže nezůstává jen u historických map, ale vysvětluje i technické zázemí jejich vzniku.
Příběhy města v zámeckých interiérech
Muzeum a Památník města doplňují kartografickou část o místní dějiny a vlastivědné sbírky. Připomínají vývoj Velkých Opatovic i života v okolním regionu. K zajímavým částem patří historická knihovna rodu Herbersteinů, sbírka zkamenělin baronky Heslingerové nebo šamotové výrobky zdejší továrny MŠLZ, které připomínají průmyslovou minulost města.
V zámeckém prostředí dostává prostor také umění. Samostatná pamětní síň je věnována akademickému sochaři Karlu Otáhalovi a součástí expozic jsou i obrazy akademického malíře Jiřího Hadlače. Návštěva tak není pouze průchodem chronologickými dějinami, ale setkáním s lidmi, tvorbou a podniky, které zanechaly ve Velkých Opatovicích výraznou stopu.
Procházka může pokračovat v parku
Po prohlídce muzea stojí za pozornost také zámecký park o rozloze přibližně šesti hektarů. Rostou v něm vzácné dřeviny a najdeme tu i nadživotní sochu Bedřicha Smetany od Karla Otáhala. Park nabízí klidnější pokračování návštěvy a pomáhá vnímat zámek jako celek, nikoli jen jako jednotlivé výstavní sály.
Muzeum se nachází na adrese Zámek 14 ve Velkých Opatovicích. Vstup přes Moravské kartografické centrum zahrnuje také návštěvu Památníku města. Otevírací doba se v průběhu roku liší a může se měnit, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace na webu města. Prohlídka kartografického centra, muzea a zámeckého parku představuje přehledný kulturně-historický výlet, při němž se regionální příběh přirozeně propojuje s dějinami vědy, techniky a zobrazování krajiny.