Velké Karlovice působí spíš jako krajina než jako běžná obec. Zástavba se v délce zhruba deseti kilometrů rozbíhá několika údolími a stoupá po okolních svazích. Právě proto se o nich mluví jako o nejdelší vesnici v Česku. Jde ovšem o místní a mediální přirovnání, nikoli o jednoznačně doložený oficiální rekord.
Rozlehlá obec v CHKO Beskydy zasahuje až ke slovenské hranici a rozkládá se na 80,79 kilometru čtverečních. Nadmořská výška se pohybuje přibližně od 520 do 1 024 metrů. Na jednom místě se tu potkává valašská lidová kultura, chráněná příroda i nabídka, kvůli které se Velké Karlovice staly jedním z nejvýraznějších turistických center regionu.
Od fojtství a skláren k dnešnímu turismu
Obec založil roku 1714 Karel Jindřich ze Žerotína. Její starší podobu připomíná především Karlovské fojtství v údolí Bzové. Roubená patrová stavba s pavlačí vznikla v roce 1793 a dodnes si zachovala původní ráz i hospodářský dvůr. Patří mezi národní kulturní památky.
Velkou změnu přineslo 19. století, kdy se rozvíjelo sklářství. Františčina huť vznikla v roce 1826, Mariánská huť o několik desetiletí později. Sklárny nabídly obyvatelům pravidelnější příjem a podpořily růst obce i vznik dalších hostinců. Dnes tuto kapitolu připomíná mimo jiné Karlovské muzeum v bývalém kupeckém domě z počátku 19. století. Expozice ukazují valašský způsob života, zemědělské a salašnické nářadí, zpracování vlny a lnu, výrobu ovčího sýra, řezbářství, betlémy i zdejší kroj.
Dřevěný kostel a příběh Karlovského jezera
Nejvýraznější památkou v centru je dřevěný kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754. Stavba v lidově barokním stylu má neobvyklý půdorys rovnoramenného kříže. Podle obecních materiálů se při její konstrukci uplatnily dřevěné klínky místo kovových spojů, což dobře dokládá tradiční řemeslnou zručnost zdejšího kraje.
Za přírodou se vyplatí vydat do údolí Jezerné. Malé Karlovské jezero vzniklo po sesuvu půdy a spojeno je s pověstí, kterou měl podle obecního webu využít Karel Jaromír Erben. V okolí se nachází také usedlost z roku 1792. Jinou atmosféru nabízí údolí Leskové s Národní přírodní rezervací Razula. Chráněný jedlobukový porost má přibližně 22,5 hektaru a jeho nejstarší stromy jsou starší než 170 let. Rezervaci lze pozorovat z přístupné cesty či značené trasy; mimo vyznačené turistické cesty je vstup zakázán.
Hřebeny, rozhledna i zimní svahy
Velké Karlovice jsou vhodnou základnou pro pěší výpravy do Javorníků a Beskyd. K oblíbeným cílům patří Soláň, Benešky, Tři kříže na Ztracenci nebo původní jalovcové pastviny. Za výšlap stojí také rozhledna Miloňová na stejnojmenném vrchu. Dřevěná věž vysoká 24 metrů stojí v nadmořské výšce 846 metrů a vede k ní zelený turistický okruh.
Na hřebenové túry lze vyrazit například z Kasáren přes Velký Javorník, Portáš a Kohútku. Trasy měří přibližně dvanáct kilometrů, ale vzhledem k převýšení a horskému terénu je třeba počítat s náročnější chůzí. V zimě oblast využívají lyžaři, běžkaři i skialpinisté. Provoz areálů a stav tras se však mění podle počasí, proto je dobré ověřit aktuální podmínky před cestou.
Wellness, koupání a valašské chutě
V údolí Léskové se nachází Resort Valachy s hotely Lanterna, Horal a Galik, wellness centry s termálními bazény, Ski areálem Razula a devítijamkovým golfovým hřištěm Horal. To lze obejít dvakrát jako osmnáctijamkovou hru, k dispozici je také driving range a nabídka pro začátečníky či rodiny.
V teplejší části roku přijde vhod obecní koupaliště s velkým bazénem, dětským zázemím a vodními atrakcemi. Velké Karlovice ale nejsou jen o pohybu. K místnímu zážitku patří frgály, valašské speciality a sýry z regionálních farem. Kulturní kalendář pravidelně doplňují poutě, řemeslné dny, výstavy a setkání řezbářů.
Obec si navíc zahrála smyšlený Protějov v seriálech Doktor Martin a Strážmistr Topinka i ve filmu Doktor Martin: Záhada v Beskydech. Ať už návštěvníka přivede film, historie, turistika nebo kuchyně, Velké Karlovice nabízejí důvod zůstat déle než jen na rychlou zastávku.