Valašsko není jen kraj dřevěnic, kopců a lidových tradic. Je také krajem výrazných osobností, jejichž práce, tvorba nebo vztah k rodnému regionu přesáhly hranice jednotlivých obcí. Právě takový pohled nabízí výstava Srdce a duše Valašska v Panské sýpce, která stojí v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Expozice představuje patnáct osobností spojených s Valašskem a připomíná také historii Valašského Slavína. Návštěvník se tak nedozvídá pouze informace o významných lidech, ale postupně si skládá obraz regionu, který utvářeli spisovatelé, hudebníci, výtvarníci, sportovci, podnikatelé i lidé věnující se práci s mládeží a vlastenectví.
Valašsko očima lidí, kteří mu dali svůj hlas
Výstava nestaví na jediném oboru ani na jednom typu životního příběhu. Vedle kulturních osobností se věnuje také těm, kteří se zasloužili o rozvoj podnikání, sportu nebo regionálního povědomí. Díky tomu působí jako netradiční portrét Valašska: místo souvislého dějepisu nabízí setkání s lidmi, jejichž odkaz je s krajem stále spojen.
Součástí expozice jsou předměty vztahující se k životu připomínaných osobností, umělecká díla evokující valašskou krajinu i textové a obrazové panely. Nechybějí ani interaktivní prvky, které mohou výstavu přiblížit dětem. Zajímavým doplňkem je Kniha paměti kraje, v níž si lze prolistovat další připomínky významných lidí spojených s regionem.
Jednou z představovaných osobností je Čeněk Kramoliš, učitel a spisovatel, který ve své tvorbě dlouhodobě zachycoval Valašsko a zdůrazňoval vztah k rodnému kraji. Jeho příklad dobře ukazuje, že výstava nesleduje pouze známá jména, ale také způsob, jakým jednotlivci pomáhali uchovat místní paměť, příběhy a kulturní svébytnost.
Od tradičního hřbitova k Valašskému Slavínu
Druhá významná linie výstavy vede k samotnému Valašskému Slavínu. Myšlenka tohoto prostoru vznikla v 60. letech 20. století. Původně měl připomínat tradiční valašský vesnický hřbitov u kostela. V roce 1965 proto vznikal jako prostředí navazující na starší podobu funerální architektury.
V prvních letech byl areál chápán spíše jako lapidárium železných křížů, kamenných náhrobků a dalších ukázek historické funerální tvorby. Od roku 1969 se však postupně proměňoval v čestné pohřebiště významných osobností Moravského Valašska. Dnes zde návštěvníci najdou hroby a pamětní prvky věnované například spisovatelům, malířům, národopiscům, hudebním skladatelům, sběratelům písní nebo sportovcům.
Na některých hrobech se nacházejí také plastiky renomovaných umělců. Valašský Slavín tak není jen místem posledního odpočinku, ale rovněž svébytným prostorem, kde se potkává historie regionu, výtvarné umění a vzpomínka na konkrétní lidi.
Výstava jako začátek prohlídky Dřevěného městečka
Panská sýpka je objektem Sýpky z Prostřední Suché, který dnes patří k výrazným stavbám Dřevěného městečka. Výstavu lze vnímat jako úvod k návštěvě Valašského Slavína: nejprve se návštěvník seznámí s životními příběhy osobností a potom si může prohlédnout místo, kde jsou někteří z nich připomínáni.
Prohlídka dobře zapadá do celého programu Valašského muzea v přírodě. Dřevěné městečko je jedním ze tří hlavních areálů muzea, k nimž patří také Valašská dědina a Mlýnská dolina. Samotné Dřevěné městečko lze podle muzea projít individuálně; základní prohlídka zabere nejméně přibližně 45 minut. Výstava proto může být krátkou zastávkou i součástí delšího poznávání areálu.
Praktické informace pro návštěvníky
Výstava je dlouhodobě prezentována v Panské sýpce v areálu Dřevěného městečka. Přístupná je v návaznosti na provozní dobu Valašského muzea v přírodě, která se může měnit podle sezony. Aktuální režim je proto vhodné před cestou ověřit přímo u muzea.
Podle informací muzea je vstup na výstavu součástí vstupného do některého z jeho areálů; konkrétní cenový režim je vzhledem k možným změnám dobré ověřit při návštěvě. Oficiální adresa muzea je Palackého 147, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Díky interaktivním prvkům a srozumitelnému pojetí je expozice vhodná také pro rodiny s dětmi. Největší smysl však získá ve spojení s návštěvou Valašského Slavína, který se nachází ve stejném areálu.