Na Veselém Kopci se řemesla neukrývají jen za sklem. Během celodenního programu Den s řemesly v sobotu 5. září 2026 se návštěvníci podívají pod ruce kolářům, kovářům, hrnčířům, řezbářům, košíkářům nebo tkadlenám. U řady činností si navíc sami vyzkoušejí, co obnášela práce bez moderních strojů a elektrických nástrojů.
Program v expozičním areálu Muzea v přírodě Vysočina potrvá od 9.30 do 16.00 hodin. Jeho kouzlo spočívá v propojení živých ukázek s prostředím, pro které byly tradiční postupy přirozenou součástí každodenního života. Roubené chalupy, stodoly, mlýn i další hospodářské stavby tu připomínají svět drobných zemědělců a řemeslníků na Českomoravské vrchovině.
Od vodního mlýna k domácím dílnám
Den s řemesly nabídne pohled na překvapivě široký okruh činností. V provozu bude vodní obilní mlýn, kde se návštěvníci seznámí s mletím obilí a výrobou ječných krup. Představí se také varna povidel, lisování lněného oleje, křesání mlýnských kamenů nebo řezání dřeva na horizontální pile.
Na své si přijdou i zájemci o stavební a hospodářské techniky. Uvidí ohýbání dřeva, výrobu šindele, došků a vepřovic, tesařské práce, zpracování lnu, bělení lněného plátna, výrobu provazů nebo síťování. Právě možnost vlastní práce odlišuje tento program od běžné muzejní prohlídky. Někteří řemeslníci si nechávají výrobky, které si návštěvníci vytvoří, odnést domů.
Chybět nebude ani příprava a ochutnávka tradičních moučných pokrmů. Děti i dospělí si mohou namalovat medový perníček a nahlédnout do postupů, které se v minulosti předávaly především v rodinách.
Areál, který zachránil kus Vysočiny
Veselý Kopec začal vznikat v 70. letech 20. století přenášením lidových staveb z oblasti Českého Horácka. Většina objektů tedy nestojí na původním místě, ale byla sem převezena a citlivě rekonstruována. Výjimkou je usedlost Pilných čp. 4, která se nachází tam, kde původně vznikla.
Roubené domy a hospodářské stavby dokumentují bydlení i hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. do poloviny 20. století. Zvláštní pozornost si zaslouží technické památky soustředěné kolem náhonu, jehož vznik muzeum klade už do 16. století. K nejzajímavějším patří vodní obilní mlýn z Oldřetic, olejna, pila nebo stupník na tříslo.
Výraznou dominantou areálu je také čtrnáctiboká polygonální stodola ze Sádku u Poličky, postavená na původním místě roku 1684. V sezoně 2026 se návštěvníkům nově představuje roubená stodola z Boru u Skutče z poloviny 19. století. Podle muzea jde o poslední transferovaný objekt, který uzavírá původní koncepci budování areálu.
Len, síťování a obyčeje v sezoně 2026
Řemeslný program zapadá do širšího příběhu regionu. Českomoravská vrchovina bývala významnou lnářskou a plátenickou oblastí. Pěstování a domácí zpracování lnu poskytovalo obživu venkovským rodinám, později zde působily také textilní firmy, pro které pracovaly tisíce domáckých přadláků a tkalců.
Téma připomíná stálá expozice Len na Veselém Kopci. V sezoně 2026 ji doplňují výstavy Uzlík sem, uzlík tam aneb Síťování na Horácku a Když obyčeje kvetou, věnovaná jarním výročním zvykům na venkově. Obě mají být podle programu přístupné do 1. listopadu 2026.
Výlet pro děti i dospělé
Rodiny mohou návštěvu zpestřit novou mobilní hrou Myšáci z Veselého Kopce. Trasa dlouhá přibližně 650 metrů provede děti od šesti let mezi chalupami, stodolami, mlýnem a řemeslnými dílnami. Areál lze projít samostatně, případně si předem rezervovat komentovanou prohlídku; běžná návštěva zabere zhruba hodinu a půl.
Vstupné na kulturní programy v roce 2026 činí podle aktuálních údajů pro dospělého 190 korun, rodinná vstupenka stojí 390 korun a děti do šesti let mají vstup zdarma. Parkoviště leží přibližně 250 metrů od vstupu. Návštěvu lze spojit také s vodním kovacím hamrem ve Svobodných Hamrech, který má mít ve stejný den otevřeno od 10 do 16 hodin. Protože jde o budoucí program, vyplatí se před cestou ověřit aktuální informace a případný podrobný harmonogram přímo u muzea.