Dvě výrazné podoby hudebního divadla se 8. prosince 2026 potkají v Sále Martinů pražského Lichtenštejnského paláce. Večer spojí Příběh vojáka Igora Stravinského s Kuchyňskou revue Bohuslava Martinů – dílem, v němž místo lidských postav ožívá kuchyňské náčiní. Návštěvníci tak mohou očekávat nejen komorní koncert, ale také vyprávění, hereckou akci a scénické prvky.
Od vojáka a ďábla k tanci náčiní
Program začne Stravinského Příběhem vojáka. Komorní hudebně-dramatické dílo pracuje s vypravěčem, hercem a malým instrumentálním souborem. Jeho ústředním tématem je střet vojáka s ďáblem a otázky spojené s volbou, ztrátou a cenou, kterou člověk platí za vidinu lepšího života.
Právě neobvyklé obsazení dává příběhu jeho osobitou podobu. Housle zde nejsou jen jedním z nástrojů, ale stávají se důležitou součástí dramatického světa. Vypravěč provází dějem a hudebníci spolu s hercem vytvářejí představení na pomezí koncertu a divadla. V pražském provedení se role vypravěče ujme Martin Myšička, houslový part ztvární Josef Špaček a soubor povede dirigent Ondřej Vrabec.
Martinů a jazzová Paříž
Po přestávce přijde na řadu Kuchyňská revue Bohuslava Martinů. Skladatel ji vytvořil v Paříži roku 1927, v období, kdy do jeho tvorby výrazně pronikaly jazz, taneční rytmy a městská energie. Dílo je vedeno jako jazzový balet o jednom dějství a pojí se s choreografkou Jarmilou Kröschlovou.
Martinů v něm obrátil pozornost k věcem, které běžně zůstávají v pozadí každodenního života. Kuchyňské předměty získávají vlastní charakter a prostřednictvím hudby a pohybu vstupují do groteskního děje. Nejde tedy o běžný balet s tradičními hrdiny, ale o stylizovaný svět, v němž může být dramatickým aktérem náčiní z kuchyně.
Je přitom důležité odlišit původní scénický balet od koncertní jazzové suity, která z něj rovněž existuje. Zveřejněný program pražského večera avizuje scénické provedení Kuchyňské revue. Kontrast s vážně laděným Příběhem vojáka tak nebude pouze hudební, ale také vizuální a divadelní.
Komorní obsazení, výrazní interpreti
Večer nabídne příležitost slyšet díla 20. století v podobě, která stojí na detailu a souhře jednotlivých účinkujících. Namísto velkého symfonického aparátu se pozornost soustředí na vypravěče, herce, sólové housle a barvitě využité komorní nástroje. Vedle Martina Myšičky a Josefa Špačka mají vystoupit také Miroslav Sekera, Irvin Venyš, Stanislav Masaryk, Ivan Vokáč a další hudebníci.
Program tak může oslovit jak posluchače, kteří znají tvorbu Stravinského a Martinů, tak návštěvníky, kteří hledají přístup k hudbě prostřednictvím příběhu a jevištní akce. Jednotlivé skladby spojuje odvaha pracovat s netradičními prostředky, zároveň však každá z nich míří jinam: Stravinskij k existenciálnímu podobenství, Martinů ke karikatuře, pohybu a hravosti.
Koncert v historickém paláci
Místem konání bude Lichtenštejnský palác na západní straně Malostranského náměstí. Historická budova je dnes spojena s Akademií múzických umění v Praze a sídlí zde také Hudební a taneční fakulta AMU. Sál Martinů, označovaný rovněž jako Sál Bohuslava Martinů, tak nabídne přirozené prostředí pro setkání historie, hudebního vzdělávání a současného scénického provedení.
Koncert se podle zveřejněných údajů uskuteční v úterý 8. prosince 2026 od 19:30 na adrese Malostranské náměstí 258/13, Praha 1. Vstupné je uváděno v rozmezí 300 až 450 korun. Protože do termínu může dojít ke změně obsazení, ceny nebo dalších organizačních podrobností, vyplatí se před návštěvou ověřit aktuální informace u pořadatele či prodejce vstupenek.