Jen kousek od Prahy se Vltava mění v rozsáhlou vodní plochu, po níž proplouvají výletní lodě a jejíž hladinu uzavírá technicky pozoruhodný jez. Vodní dílo Vrané nad Vltavou není pouze přehradou v běžném smyslu slova. Je posledním stupněm Vltavské kaskády, důležitou součástí vodní cesty mezi Prahou a Slapy a také elektrárnou, která je v provozu už od roku 1936.
První velká elektrárna na Vltavě
Stavba vodního díla probíhala v letech 1930 až 1936. Elektrárna tehdy představovala první velkou vodní elektrárnu vybudovanou na Vltavě. Její budova stojí na pravém břehu řeky, měří přibližně 51 metrů na délku a 11 metrů na šířku a dosahuje výšky 18 metrů.
Uvnitř pracují dvě soustrojí s Kaplanovými turbínami. Každé má instalovaný výkon 6,94 megawattu, dohromady tedy elektrárna disponuje výkonem 13,88 MW. Podle údajů společnosti ČEZ vyrobí za rok přibližně 60 milionů kilowatthodin bezemisní elektřiny, což odpovídá spotřebě asi 20 tisíc domácností.
Za dobu provozu prošlo zařízení několika změnami. V letech 1978 až 1980 byla modernizována soustrojí, v roce 1994 pak řídicí a elektrické vybavení. Od 1. května 1996 funguje elektrárna v bezobslužném režimu, tedy s dálkovým řízením.
Jez, který řídí vodu i plavbu
Jez tvoří čtyři přelivná pole, každé široké 20 metrů. Vodní nádrž má celkový objem přibližně 11,1 milionu kubických metrů. Její vzdutí zasahuje zhruba 12 kilometrů proti proudu Vltavy a přibližně tři kilometry po Sázavě. V některých dokumentech se uvádí také délka zdrže 13,4 kilometru. Rozdíl souvisí s tím, zda se popisuje konkrétní rozsah vzdutí, nebo celá vodní zdrž vymezená v územním plánování.
Úkolem nádrže není jen zadržovat vodu. Vyrovnává špičkové odtoky z výše položených vodních elektráren Slapy a Štěchovice, zajišťuje minimální průtok pod vodním dílem a umožňuje využití vody v průtočné elektrárně. Vrané nad Vltavou je současně spodní nádrží přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Jednotlivé stupně kaskády tak fungují jako propojený systém, nikoli jako izolované přehrady.
Dvě plavební komory na levém břehu
Výraznou součástí vodního díla jsou dvě plavební komory u levého břehu Vltavy. Díky nim mohou lodě překonat výškový rozdíl mezi úseky vodní cesty směrem ke Štěchovicím a Slapům. Dnes je využívají především výletní lodě na trase Praha–Slapy.
Podle technických podkladů má menší komora užitné rozměry 12 krát 85 metrů. Velká komora je rovněž široká 12 metrů, její užitná délka činí 134 metrů. Právě plavební zařízení dávají místu další rozměr: návštěvník tu může sledovat nejen hladinu a jez, ale také praktické fungování lodní dopravy na řece.
Výlet k vodě nedaleko Prahy
Vrané nad Vltavou patří k nejdostupnějším místům Vltavské kaskády z hlavního města. Okolí nádrže lze spojit s procházkou po obci, turistickými trasami nebo s odpočinkem u řeky. Území se využívá také pro vodní sporty a další rekreační aktivity. V okolí se nachází rovněž přívoz, který může být zajímavým zpestřením výletu podle aktuálního provozu.
Vodní plocha ale není automaticky oficiálním koupalištěm. Podklady potvrzují její rekreační využití a vodní sporty, nikoli aktuální vhodnost vody ke koupání. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální vodní stav, provoz plavebních komor a případná omezení u příslušných provozovatelů.
Samotná elektrárna je provozní areál a běžný vstup do jejích prostor není samozřejmostí. Zvenčí však vodní dílo nabízí působivý pohled na jednu z nejzajímavějších technických staveb v okolí Prahy. Vrané nad Vltavou ukazuje, jak se na jednom místě potkávají energetika, vodní doprava, protipovodňové a průtokové hospodaření i každodenní rekreace u řeky.