Vrchotovy Janovice v Benešovsku ukrývají příběh, který se neodehrává jen v zámeckých sálech. Na místě původní kamenné vodní tvrze pánů z Janovic postupně vyrostlo romantické sídlo obklopené parkem. Nejvýraznější stopu tu ale zanechala baronka Sidonie Nádherná z Borutína, která z Janovic vytvořila místo kulturních setkání a péči o zdejší zahradu chápala jako jeden z hlavních úkolů svého života.
Od tvrze k romantickému zámku
Dnešní podoba areálu vznikala po více než dvě stě let. Původní středověká vodní tvrz se proměňovala podle vkusu a možností svých majitelů. V 18. století u ní vznikla okrasná zahrada, v průběhu 19. století se pak areál začal měnit v krajinářský park.
Na vývoji místa se podíleli například Josef Vratislav z Mitrovic, architekt Jan Lacovský, Karel Nádherný z Borutína a architekt Eduard Fiala. Důležitým mezníkem byl rok 1879, kdy janovické panství koupil rytíř Karel Nádherný z Borutína. Jeho děti Karel a Sidonie později významně ovlivnily podobu zámku i okolní krajiny.
Park, který se stal životním dílem
Sidonie Nádherná se narodila přímo na janovickém zámku. K místu měla mimořádně silný vztah a jeho park nevnímala pouze jako dekoraci k šlechtickému sídlu. V letech 1922 až 1932 na jeho proměně spolupracovala s dendrologem a zahradním architektem Camillo Schneiderem. Výsledkem je kompozice, v níž se propojují historické terasy, vzrostlá zeleň, otevřené partie i zákoutí navazující na Janovický potok.
Na začátku 30. let vzniklo v severovýchodní části parku rozsáhlé alpinum. Na jeho tvorbě se podílel také znalec skalniček Herbert Schaffgotsch z Purgstallu. Park má sice menší rozlohu, jeho hodnota však spočívá v dochované harmonii jednotlivých částí a v množství stop zahradní tvorby 19. a 20. století.
Obnova areálu pokračuje i dnes. Národní muzeum v roce 2024 odkrylo poslední terasu v zahradě Sidonie Nádherné a rekonstruovalo jez na Janovickém potoce. Procházka parkem tak není jen odpočinkem, ale také čtením příběhu, který se zapisoval do terénu po generace.
Janovice jako místo setkávání
Sidonie Nádherná dokázala kolem zámku vytvořit pozoruhodné kulturní prostředí. Do Vrchotových Janovic přijížděli například básník Rainer Maria Rilke, spisovatel Karl Kraus, architekt Adolf Loos, zahradní odborník Camillo Schneider nebo kněžna Mecht hilda Lichnowská. Zámek a park se staly prostorem rozhovorů, návštěv a inspirace, který přesahoval hranice českého prostředí.
Osud místa však výrazně poznamenaly dějiny 20. století. Za druhé světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice byly začleněny do vojenského prostoru a v okolí vznikla také zařízení pro uprchlíky z nuceného pracovního nasazení a vězně. Po válce se v areálu vystřídala sovětská a československá armáda.
Zámek byl v roce 1950 vyvlastněn a začal chátrat. Sidonie Nádherná odešla v roce 1949 do exilu. Zlom přišel v roce 1957, kdy areál přešel do správy Národního muzea. Právě tato změna pomohla zachránit zámek i park před zánikem.
Co si dnes prohlédnout
Prohlídka zámku nabízí expozici Společnost v Čechách 19. století. Její závěr připomíná Sidonii Nádhernou, její rodinu a hosty, kteří do Janovic přijížděli. Samostatná tematická expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice přibližuje kulturní význam zdejšího prostředí.
V autentických prostorách někdejší středověké vodní tvrze je umístěna také stálá expozice České zvonařství. Podle Národního muzea jde o jedinou expozici svého druhu v České republice. Prohlídku navíc doprovázejí zvuky pražských zvonů, takže návštěva není založena pouze na obrazech a předmětech.
Nejlepší způsob, jak si Vrchotovy Janovice vychutnat, je spojit prohlídku interiérů s procházkou parkem. Zámek bývá podle sezony přístupný od jara do podzimu, park má vlastní návštěvní režim a před cestou je vhodné ověřit aktuální údaje u Národního muzea. Vrchotovy Janovice tak nabízejí výlet, při němž se historie šlechtického sídla přirozeně propojí s krajinou, literaturou i osobním odkazem ženy, která tomuto místu zasvětila svůj život.