Maršovický kostel Zvěstování Panny Marie je výraznou dominantou městyse a zároveň vstupní branou do jeho vrstevnaté historie. Na stejném návrší se připomínají stopy středověkého osídlení, zaniklá tvrz, starší kostelní stavba i dnešní pozdně barokní areál s farou, hřbitovem a márnicí.
Od vladycké tvrze k baroknímu chrámu
Maršovice jsou písemně doloženy už roku 1205, kdy se v listině Přemysla Otakara I. objevuje Jiřík z Maršovic. V okolí dnešního kostela stávala pravděpodobně už ve 13. století tvrz místních vladyků. Podle památkových podkladů měla okrouhlé jádro, suchý příkop a val. Později byla renesančně upravena, po roce 1589 však zanikla. Její zbytky byly postupně rozvezeny, přesto jsou v lese stále patrné valy a místo nese název Na Valech.
Také kostel má starší předchůdce. Zasvěcení Zvěstování Panny Marie je v Maršovicích doloženo nejpozději v polovině 14. století. Starší svatostánek zničil požár a v letech 1774 až 1775 vznikla současná jednolodní pozdně barokní stavba. Jejím stavitelem byl Leopold Vávra z Neveklova. Interiér doplňuje oltářní obraz Zvěstování Panny Marie od Ignáce Raaba z roku 1780. V kryptě jsou podle místní farnosti uloženy také ostatky mučedníka svatého Konstantina.
Kostelní areál je cenný nejen architekturou, ale i jako archeologické území první kategorie. Součástí památkově chráněného celku je barokní fara, márnice či hřbitovní kaple svatého Vojtěcha, hřbitov a socha tohoto světce z konce 18. století. U márnice se připomínají románské základy, které mohou souviset s původním kostelem. Ve 30. letech 20. století byla pod objektem objevena kostnice, dnes však zazděná a veřejnosti nepřístupná.
Fara, která se vrátila do života
Samostatně chráněná fara čp. 1 dlouho chátrala. Po rekonstrukci dokončené na konci roku 2023 však získala nové využití. Zázemí v ní má Charita Starý Knín, která zde poskytuje pečovatelskou službu, osobní asistenci a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Obnova zahrnovala mimo jiné nové krovy, střechu, interiéry a venkovní omítky. Objekt dnes není běžným muzeem, ale místem, kde se konají školení, besedy, koncerty, příměstské tábory, výtvarné dílny nebo setkání seniorů. Právě propojení historické budovy se současným komunitním životem přineslo faře v roce 2025 ocenění Zlatá cihla v soutěži Vesnice roku. Ještě před rekonstrukcí posloužila fara také jako jedna z filmových lokací seriálu Král Šumavy.
Datování fary není v dostupných materiálech úplně jednotné. Farní informace ji spojují s výstavbou kostela v letech 1774 až 1775, jiné podklady uvádějí novou faru už v souvislosti s obnovením farnosti roku 1730. Jisté je, že její dnešní podoba patří k baroknímu dědictví Maršovic a že místní duchovní správa má dlouhou, byť přerušovanou historii.
Obec, která musela zmizet z mapy cvičiště
Nejdramatičtější kapitolu novodobých dějin přinesla německá okupace. Maršovice se staly součástí rozsáhlého vojenského prostoru Waffen-SS, známého jako cvičiště Benešov a později Böhmen. Šlo o největší vojenské cvičiště, jaké za války vzniklo v českých zemích.
Městys byl zařazen do poslední, páté etapy vysídlování. Původně se počítalo s termínem 1. dubna 1944, benešovská komandatura SS však postup urychlila. Maršovice, stejně jako Podmaršovice a Zálesí, dostaly příkaz opustit své domovy do 31. ledna 1944. Lidé se stěhovali uprostřed zimy, kdy kraj pokrývala téměř metrová vrstva sněhu. Pro mnoho zemědělců se navíc nepodařilo zajistit náhradní hospodářství, práci ani bydlení.
Celý prostor vznikal a rozšiřoval se v letech 1942 až 1944. Z území bylo vysídleno téměř 31 tisíc lidí z více než osmi tisíc rodin. Toto číslo se týká celého cvičiště, nikoli samotných Maršovic. Po válce se obyvatelé postupně vraceli, často však našli vyrabované či poškozené domy a několik let neobdělávaná pole. Návrat k předválečnému životu proto nebyl úplný.
Co si v Maršovicích prohlédnout dnes
Při návštěvě má smysl začít u kostela a projít si jeho okolí. Zvenčí lze vnímat barokní areál, hřbitov, márnici, sochu svatého Vojtěcha i prostor někdejší tvrze Na Valech. Kostel, krypta a další vnitřní části nemusí být běžně přístupné, proto je vhodné ověřit aktuální možnosti u farnosti Křečovice nebo při konkrétní veřejné akci. Pravidelná turistická otevírací doba není uvedena.
Historickou procházku mohou doplnit drobné sakrální památky v okolí, například boží muka u Záhoří a barokní kapličky. Za zmínku stojí také osada Zaječí, kterou obec spojuje s tradicí sahající až k roku 999; samotná darovací listina se však nedochovala, a údaj je proto třeba brát s rezervou. Maršovice tak nejsou jen zastávkou u pěkného barokního kostela. Jsou místem, kde se v krajině stále čtou příběhy středověkých rodů, válečného vysídlení i památky, která našla nový smysl.