Vřesová studánka není jen zastávkou na hřebenové túře. Na jižním úbočí Červené hory, zhruba ve výšce 1 300 metrů, se tu během staletí spojily poutě, horská turistika a dramatické příběhy 20. století. Právě zde se po srpnové okupaci Československa v roce 1968 ukrývala gymnastka Věra Čáslavská. V provizorních podmínkách pokračovala v přípravě na olympijské hry, zatímco jí kvůli podpisu manifestu Dva tisíce slov hrozilo zatčení.
Pramen s poutní tradicí
Historie místa sahá nejméně do druhé poloviny 17. století. Podle dochovaných zpráv zde nejprve stála dřevěná kaple a zastřešený pramen. Voda ze studánky získala pověst léčivé vody, což přivedlo do horského prostředí poutníky z okolí. Je však dobré vnímat její účinky jako součást tradice a lidové víry, nikoli jako současně ověřené zdravotní tvrzení.
Roku 1820 vznikla u studánky útulna pro návštěvníky. Později sloužila také jako hostinec a po požáru ji nahradil nový objekt známý pod německým názvem Heidebrünnel. Nabízel restaurační místnost, několik pokojů a možnost nouzového přenocování na seníku. V době, kdy byla cesta přes hory mnohem náročnější než dnes, představovalo takové zázemí pro poutníky i turisty důležitou pomoc.
Kostelík, který zmizel v plamenech
V roce 1846 vznikl u pramene větší svatostánek. Po jeho poškození byla v letech 1926 až 1927 postavena nová horská kaple, respektive kostelík, podle návrhu vídeňského architekta Karla Seidla. Stavba se však na hřebeni dlouho neudržela. 10. května 1946 ji po zásahu bleskem zničil požár.
Na místě jsou dnes patrné především základy někdejšího kostelíka. Připomíná ho také litinový kříž vztyčený v roce 1993. Od roku 2017 stojí v prostoru bývalé stavby oltářní kámen, jehož autorem je sochař Otmar Oliva; na jeho podobě spolupracoval kameník Petr Novák. Několikrát ročně se tu stále konají bohoslužby, takže poutní tradice úplně nezanikla.
Chata, která hostila Věru Čáslavskou
Výraznou kapitolou dějin Vřesové studánky je někdejší horská chata. Její poslední správce Miroslav Javořík ji s manželkou převzal v roce 1979. Provoz byl velmi skromný: objekt neměl běžné elektrické připojení, využíval agregát, svítilo se svíčkami a zásobování bývalo omezené. Oficiálně nabízel dvanáct lůžek, za špatného počasí ale poskytl přístřeší i dalším turistům.
Právě do této chaty zprostředkoval v srpnu 1968 úkryt Věře Čáslavské Zdeněk Zerzáň, tehdejší náčelník Horské služby a správce objektu. Slavná gymnastka se po invazi vojsk Varšavské smlouvy potřebovala skrýt před možným zatčením. Na Vřesové studánce zůstala přibližně dva týdny a snažila se udržet ve formě před odjezdem na olympijské hry v Mexiku.
Neměla k dispozici gymnastické nářadí, a tak jako improvizovanou kladinu využívala kmen stromu. Podle pozdějších vzpomínek se zapojila také do běžných prací kolem chaty, například do skládání koksu. Poté se vrátila k reprezentačnímu týmu. V Mexiku získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. Při ceremoniálu během sovětské hymny pak skloněním a odvrácením hlavy vyjádřila tichý protest proti okupaci.
Co návštěvník uvidí dnes
Horská chata byla po uzavření v roce 1981 ponechána chátrání a v roce 1988 kvůli špatnému technickému stavu odstraněna. Na místě tedy žádné fungující turistické zařízení není. Zůstává zastřešená studánka, základy kostelíka, litinový kříž a oltářní kámen, které připomínají různé vrstvy minulosti.
Vřesová studánka leží na významné křižovatce turistických cest hlavního jesenického hřebene. Z okolí se otevírají výhledy k údolí Hučivé Desné, na Keprník a Vozku. Lokalita spadá pod obec Loučná nad Desnou v Olomouckém kraji a historicky je úzce spojená také s Kouty nad Desnou.
Výlet sem vyžaduje respekt k horským podmínkám. Počasí se může rychle změnit, hřeben často provází vítr a mlha a v zimě přibývají náročné sněhové podmínky. Vřesová studánka leží v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, proto je třeba držet se značených tras a respektovat pravidla ochrany přírody. Konkrétní termíny bohoslužeb je vhodné před cestou ověřit u poutního místa nebo příslušné farnosti.