Na fasádě bývalé Občanské záložny ve Vsetíně se neobjevují jen ornamenty. Sgrafita podle návrhů Mikoláše Alše skládají obraz Valašska: připomínají salašnický život, místní kroj i lidovou architekturu. Budova z konce 19. století tak nabízí příležitost číst kus regionálního příběhu přímo v ulicích města.
Záložna vznikla dřív než její budova
Samotná Občanská záložna měla ve Vsetíně delší historii než dům, který si s ní dnes spojujeme. Podle odborné práce Zuzany Mikůškové vznikla roku 1869 a zaregistrována byla o pět let později. Nová budova přišla na řadu až v letech 1895–1896. Jejím autorem byl vsetínský architekt Michal Urbánek.
Právě Urbánek se podle městského materiálu seznámil s Mikolášem Alšem na Národopisné výstavě v Praze. Z jejich setkání vzešla spolupráce, která vtiskla domu výraznou podobu. Aleš připravil návrhy pro výzdobu fasády a jeho kresby se staly předlohou pro řemeslné provedení. Vsetínská stavba tak spojuje místní stavební práci s tvorbou jednoho z nejznámějších českých malířů a ilustrátorů své doby.
Od Alšovy kresby k sgrafitu
Pro fasádu vzniklo dvacet návrhů vlysů určených do pásů mezi římsami a také menší figurální kresby. Aleš je podle městského průvodce vytvořil ve skutečné velikosti. Přenesení návrhů na omítku se ujal plzeňský mistr sgrafitář Josef Bosáček. Právě díky jeho práci se kresby proměnily v pevnou součást městského prostoru.
Mezi motivy lze najít výjev s bačou a ovcemi před kolibou, umístěný nad levými okny prvního patra. Naproti se objevuje valašská chalupa a pár ve vsackém kroji. Nejde tedy o obecnou historizující výzdobu: obrazy odkazují k prostředí, ve kterém dům stojí, a zachycují konkrétní představu Valašska na přelomu 19. a 20. století.
Alšova práce se neomezila na figurální výjevy. Navrhl také ornamentální výplně a linky, které jednotlivé části fasády propojují. Součástí celku je i nápis „Občanská záložna“ v českém renesančním písmu. Při pohledu zblízka se tak vyplatí sledovat nejen hlavní obrazy, ale také jejich rámování a nápis, který připomíná původní účel domu.
Fasáda jako zastávka městské procházky
Městský materiál označuje vsetínská Alšova sgrafita za jediná na Moravě. Uvádí také, že odborné péče a obnovy podle původních Alšových kartonů se výzdoba dočkala v letech 1923 a 1958. Tato péče pomohla zachovat propojení mezi původními návrhy a jejich provedením na budově.
Občanská záložna je dnes zastávkou číslo čtyři na městském okruhu památkami. Její výzdobu lze obdivovat zvenčí, takže se hodí jako krátká, ale obsahově bohatá zastávka při poznávání historického Vsetína. Městské informace neuvádějí běžnou otevírací dobu ani možnost vstupu do interiéru; kdo chce navštívit i vnitřní prostory, měl by si aktuální možnosti předem ověřit u města nebo současného provozovatele.
Při procházce stojí za to dát fasádě chvíli navíc. Její příběh totiž nevytvořil jediný autor: Urbánek navrhl budovu, Aleš připravil výtvarné předlohy a Bosáček jim dal podobu ve sgrafitu. Výsledkem je dílo, v němž se architektura, umění a valašské motivy potkávají na jednom místě.