Nejstarší písemná stopa Vsetína vede k templářům. Dne 3. března 1308 vznikla listina, v níž je zdejší sídlo uvedeno jako městečko Setteinz. Dokument zmiňuje také kostel, mlýn, tok Rokytenky a hrad nazvaný Vreuntenpergk. Právě tento název bývá později spojován s hradem Freundsbergem, jehož poloha dodnes zůstává předmětem odborných debat.
Listina je cenná nejen tím, že zachycuje Vsetín v době, kdy se o něm píše poprvé, ale také tím, co vypovídá o fungování celého kraje. Templáři získali roku 1297 rozsáhlé statky v povodí Vsetínské Bečvy a pustili se do jejich správy a kolonizace. V roce 1308 pak území na 31 let pronajali Vokovi I. z Kravař. Nešlo o prosté předání majetku, ale o dědičný nájem, který měl podpořit další osidlování a hospodářské využití krajiny.
Vok z Kravař a kraj na hranici lesa
Vok I. patřil k významným moravským šlechticům. V pramenech se objevuje od roku 1300, později zastával vysoké zemské úřady. S templáři se na Vsetínsku spojil v době, kdy zde bylo stále dost prostoru pro zakládání vesnic, budování opevněných míst a proměnu lesů v zemědělskou půdu.
Takový záměr listina výslovně předpokládá. Templáři si přitom ponechali patronátní právo ke kostelům, což ukazuje, že nešlo jen o vojenský řád obestřený tajemstvím, ale také o dobře organizovaného hospodáře. Na Vsetínsku působili poměrně krátce. Po zrušení řádu roku 1312 jejich nároky zanikly a zdejší držba zůstala pánům z Kravař až do první poloviny 15. století.
Hrad, který možná stál na Klenově
Největší záhada se týká hradu Vreuntenpergk. Tradičně se hledá na vrchu Klenov nad přehradou Bystřička, v lokalitě nazývané Zámčisko. Tato možnost je lákavá: archeologové zde doložili osídlení z první čtvrtiny 14. století, železné předměty včetně hrotů šípů a také výrazné stopy požáru. Na skalním suku jsou patrné kapsy pro trámy a žlaby, které mohly souviset s dřevěnou stavbou.
Podle archeologické rekonstrukce zde mohla stát dřevěná věž s obytnou i obrannou funkcí a další objekty pro hospodářské zázemí. Zachovanou stavbu však návštěvník neuvidí a spojení Zámčiska s Freundsbergem není definitivně potvrzené. Odborná literatura připouští i jiné umístění, například v prostoru dnešního Vsetína. Nelze proto tvrdit, že právě na Klenově templáři svůj hrad postavili. Jisté je pouze to, že lokalita odpovídá době i charakteru, který by mohl s listinou souviset.
Skály, les a příběhy o zakletém hradu
Klenov je zajímavý i bez definitivní odpovědi na otázku, jak se středověký objekt jmenoval. Chráněná přírodní rezervace nabízí pískovcové skály a zachovalé bukové porosty s příměsí jedle a klenu. Zámčisko doplňují útvary Havranka, Volská hlava, Komín a Svantovítova skála.
Na místo se váže řada pověstí. Vypráví se o hradu propadlém do země, zakleté hradní paní, pokladech, zbojnících i podzemních chodbách. U Volské hlavy, která leží asi dvě stě metrů od Zámčiska, je ve skále vytesaná volská hlava. Podle místní tradice se zde může objevit černokněžník, jenž měl zánik hradu způsobit. Tyto příběhy patří k folkloru krajiny, nikoli k doloženým historickým skutečnostem. Právě jejich kontrast s archeologickými nálezy ale dává výletu zvláštní atmosféru.
Za historií z města i od přehrady
Nejlepší výchozí bod k poznávání templářské vrstvy Vsetínska představuje zámek Vsetín, kde dnes sídlí Muzeum regionu Valašsko. Stojí na místě středověké tvrze, zatímco současná renesanční budova vznikla až na začátku 17. století. Muzeum zde představuje historii i přírodu regionu a z věže je výhled na město a okolní krajinu. Součástí návštěvnické nabídky je také Templářský sklípek s rytířskou hernou. Jde o moderní expozici, nikoli o dochovaný templářský prostor.
Za možným místem Freundsbergu se pokračuje k obci Bystřička a stejnojmenné přehradě. Naučná stezka Klenov měří přibližně sedm kilometrů, překonává zhruba tři sta metrů převýšení a vede lesním a skalnatým terénem. Hodí se proto pevná obuv a respekt k režimu přírodní rezervace. Archeologické stopy je třeba ponechat na místě.
Vsetínsko tak nabízí neobvyklé setkání několika vrstev: konkrétní středověké listiny, skutečné kolonizační úsilí templářů, šlechtický rod Kravařů, archeologické pozůstatky dřevěného opevnění i pozdější pověsti. Návštěvník nemusí znát definitivní polohu Freundsbergu, aby si výlet užil. Právě nejistota totiž připomíná, že historie krajiny není jen soubor hotových odpovědí, ale také prostor pro opatrné hledání.