Vysoká hole není jen další vrchol na hřebenové trase Hrubého Jeseníku. Ve výšce přibližně 1 464 metrů se tu otevírá rozlehlá bezlesá krajina, která v sobě spojuje mimořádné přírodní hodnoty, daleké výhledy a překvapivé stopy lidské činnosti. Hora leží v centrální části CHKO Jeseníky a patří k nejvýraznějším místům hlavního jesenického hřebene.
Plošina, kterou utvářel mráz
Vrchol Vysoké hole má podobu rozsáhlé plošiny. Její dnešní vzhled nevytvořila jediná událost, ale dlouhodobé působení mrazu a dalších procesů typických pro chladné horské prostředí. Odborně se označují jako kryogenní neboli periglaciální procesy. Právě díky nim se zdejší reliéf liší od běžných vrcholů s úzkým skalnatým temenem.
Plošina je pokryta horskými holemi a travinnými společenstvy se smilkou. Bezlesí je jedním z charakteristických znaků nejvyšších partií Jeseníků a zároveň důležitým důvodem, proč je zdejší krajina tak cenná. V širším okolí se nacházejí subalpinské biotopy s řadou vzácných rostlin a živočichů. Oblast je součástí evropsky významné lokality Praděd, kam patří také Petrovy kameny, Velká kotlina, Kamzičník nebo Velký Máj.
Výhledy bez rozhledny
Vysoká hole nepotřebuje rozhlednu, aby nabídla široký pohled do krajiny. Otevřený vrchol umožňuje při dobré dohlednosti sledovat okolní části Jeseníků i vzdálenější pohoří. Objevují se například Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše nebo Moravskoslezské Beskydy. Skutečný rozsah panoramatu však závisí na počasí. Za mlhy, nízké oblačnosti nebo při sněžení může být viditelnost minimální.
Vrchol je součástí významné hřebenové trasy, která spojuje oblast Ovčárny a Pradědu s jižní částí Hrubého Jeseníku. Z Vysoké hole pokračuje hřeben přes Velký Máj směrem k Pecivu a tento úsek patří k nejpůsobivějším částem jesenické hřebenovky. Výstup lze plánovat také z jižního směru od sedla Skřítek. V každém případě jde o horskou túru, při níž je třeba počítat s převýšením, délkou trasy a rychlými změnami počasí.
Hraniční kámen na vrcholu
Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda a také historický trojboký pískovcový kámen z roku 1681. Nejde o obyčejný orientační bod. Připomíná někdejší rozhraní tří panství – bruntálského, janovického a velkolosinského. V horské krajině tak zůstal zachován doklad doby, kdy správní i majetkové hranice často vedly přes hřebeny, lesy a odlehlá místa.
Další pozůstatky lidské činnosti jsou patrné především na jižním svahu. Několik stovek prohlubní vzniklo při dělostřeleckých cvičeních československé armády v letech 1919 až 1922. Některé z nich jsou hluboké přibližně 1,4 metru. Terén tak dodnes připomíná období po vzniku Československa, kdy armáda hledala vhodná místa pro výcvik dělostřelectva.
Hřebenem s respektem k přírodě
Vysoká hole leží v území s vysokou ochranou přírody, a tomu je potřeba přizpůsobit pohyb. Návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách, nepoškozovat horskou vegetaci a nerušit živočichy. Zvláštní pozornost si zaslouží nedaleké Petrovy kameny. Jde o mimořádně cennou lokalitu, kam je vstup z ochranných důvodů omezený nebo zakázaný; značená trasa vede v jejich okolí, nikoli přes samotné skály.
Na vrcholu není běžné turistické zázemí ani občerstvení. Služby je třeba hledat níže, například v oblasti Ovčárny, Karlovy Studánky nebo v Malé Morávce. Otevřený hřeben může být náročný i za jinak příznivého dne, zejména při silném větru, námraze či sněžení. Před cestou se proto vyplatí ověřit aktuální stav tras a počasí.
Vysoká hole odmění návštěvníka, který nespěchá. Na jednom místě tu lze číst příběh ledových procesů, vzácného horského bezlesí, dávných panství i moderní vojenské historie. Právě toto propojení dělá z vrcholu jednu z nejzajímavějších zastávek na hřebeni Hrubého Jeseníku.