Výstaviště České Budějovice není jen soustavou pavilonů a hal. Rozsáhlý areál mezi Vltavou a Husovou třídou má parkový charakter, doplňují ho dvě vodní plochy a při pohybu mezi jednotlivými budovami návštěvník vnímá spíše městský lesopark než běžné veletržní centrum. Právě spojení zeleně, vody, architektury a pestrého programu dává místu jeho osobitost.
Areál vznikl v roce 1960 na někdejších zamokřených loukách, které pravidelně ohrožovaly povodně. První zdejší krajská zemědělská výstava nesla název Zemědělství 1960. Z původně účelového prostoru se během dalších desetiletí stalo jedno z hlavních výstavních, kongresových a kulturních center jižních Čech.
Od zemědělství k celoročnímu programu
Významnou kapitolu začal psát rok 1970, kdy se na výstavišti poprvé konala zemědělská výstava Země živitelka. Ta se postupně zařadila mezi nejvýznamnější akce svého druhu v České republice a dodnes patří k hlavním událostem kalendáře. Podle údajů za rok 2024 přivítala více než 120 000 návštěvníků a přes 600 vystavovatelů.
Původní zemědělské zaměření dnes doplňuje široká nabídka veletrhů a společenských událostí. V areálu se konají například veletrhy Hobby, Vzdělání a řemeslo, Móda show, Slavnosti piva nebo Adventní trhy. Konkrétní program se přirozeně mění podle jednotlivých let. Prostor zde nacházejí také konference, firemní prezentace, plesy a kulturní pořady.
V roce 1973 se tehdejší Park kultury a oddechu rozdělil na samostatný celek spojený s výstavou Země živitelka a na Městský dům kultury. Pozdější vývoj ale vedl k dnešní podobě, v níž se výstavní a kulturní funkce znovu přirozeně prolínají.
Lesopark s výraznými pavilony
Areál má podle novějších údajů provozovatele přibližně 25 hektarů. Starší materiály uvádějí rozlohu kolem 30 hektarů, což může souviset s odlišným vymezením nebo způsobem měření. Urbanistická koncepce pracuje s hlavní severojižní osou a s pavilony rozmístěnými v parkově upraveném prostoru. Výstaviště tak působí vzdušněji než uzavřené komplexy, kde jsou všechny haly soustředěné do jediné budovy.
Architektonicky zajímavé jsou především pavilony Z a T. Pavilon Z, původně postavený v roce 1975, prošel v letech 2019 až 2021 celkovou obnovou podle projektu ateliéru A8000. Rekonstrukce mu dala současné technické zázemí, aniž by zanikla jeho role výrazné budovy výstaviště. Dnes slouží výstavám, kongresům, plesům i dalším kulturním a společenským akcím. V roce 2022 získal ocenění v soutěži Stavba roku.
Multifunkční pavilon T byl otevřen v roce 2011. Jeho variabilita se výrazně ukázala také během pandemie covidu-19, kdy zde fungovalo velkokapacitní očkovací centrum a prostory pro testování a odběry. I tato epizoda připomněla, že výstaviště může podle potřeby sloužit nejen veletrhům, ale i celému regionu.
Místo pro návštěvu i velké události
Výstaviště je podle provozovatele největším výstavním areálem v jižních Čechách. Jeho výhodou je poloha v širším centru Českých Budějovic a možnost kombinovat vnitřní pavilony s venkovními plochami. Celkem se v areálu nachází 27 pavilonů, přičemž jejich využití se může v čase měnit. Některé slouží výstavám, jiné jsou pronajímány nebo využívány pro konkrétní akce.
Mimo velké veletrhy může areál nabídnout klidnější podobu. Zelené plochy a komunikace mezi pavilony vytvářejí prostor pro procházku nebo krátký odpočinek, ovšem přístupnost se vždy řídí aktuálním provozem, přípravou akcí a případnými pronájmy. Nejde tedy o park s trvale garantovaným volným režimem, ale o živý areál, jehož podoba se v průběhu roku proměňuje.
Výstaviště najdete na adrese Husova 523/30. Při velkých akcích se může měnit režim vjezdu i parkování; návštěvníci obvykle využívají také parkovací plochu na Dlouhé louce naproti hlavnímu vstupu. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace u konkrétního pořadatele. Nejlepší způsob, jak místo poznat, představuje návštěva některé z akcí, při níž vynikne nejen program, ale i neobvyklé spojení pavilonů, zeleně a vodních prvků.