Příběh muže, který chtěl vychovat novou elitu
Na první pohled jde o příběh z minulosti, ve skutečnosti ale otevírá témata, která zůstávají citlivá i dnes. Inscenace Wandervogel vychází z osudu Heinze Ruthy, sudetoněmeckého nacionalisty a vedoucího mládežnického hnutí. Rutha chtěl prostřednictvím výchovy elitní skupiny mladých mužů připravit budoucí vůdčí vrstvu samostatného sudetoněmeckého státu.
Jeho život se stal součástí jednoho z největších homosexuálních skandálů první republiky. Podle historických materiálů byl Rutha v roce 1937 obviněn z homosexuality a obtěžování adolescentů, následně zatčen a zemřel sebevraždou ve vězeňské cele. Představení však jeho osud nepodává jako jednoduchý životopis. Zkoumá, jak se v jednom příběhu protínají osobní touhy, politická ideologie, představa národní identity i snaha vytvořit dokonale uspořádané společenství.
Dokumenty se na jevišti mění v tělo a obraz
Režisér Jan Mocek připravil Wandervogel jako scénickou kompozici na pomezí dokumentárního, fyzického a vizuálního divadla. Výchozím materiálem je intimní válečný deník, autentické policejní protokoly a historicko-politické projevy. Tyto prameny se na scéně potkávají s osobní zkušeností performerů a s výraznou pohybovou i obrazovou složkou.
Inscenace tak neslibuje pouze rekonstrukci minulosti. Spíše se ptá, co dnes znamenají sexualita, tělo, stát, fašismus, příroda a krása, pokud se objeví ve společném prostoru. Právě napětí mezi osobním a politickým může být důvodem, proč Wandervogel osloví i diváky, kteří se běžně o dějiny sudetského Německa nezajímají.
Projekt je inspirován knihou britského historika Marka Cornwalla Čertova zeď. Název odkazuje k geomorfologickému útvaru v českém pohraničí, který v symbolické rovině připomíná rozhraní mezi českým a německým světem. Na vzniku inscenace se podílely také Masarykův ústav a Archiv AV ČR, nakladatelství Academia a Pražský divadelní festival německého jazyka.
Alfred ve dvoře: prostor pro nezávislé divadlo
Uvedení právě v Alfredovi ve dvoře dává inscenaci další významovou vrstvu. Pražská scéna v Holešovicích se dlouhodobě zaměřuje na nezávislé, pohybové, vizuální a experimentální divadlo. Budova byla původně koncipována jako zahradní divadelní pavilon a pro svůj charakter bývá označována jako železný fotoaparát.
Historie prostoru sahá do roku 1997, kdy zde mim, choreograf, režisér a pedagog Ctibor Turba vybudoval Divadlo mimů Alfred ve dvoře. Od roku 2001 scénu provozuje občanské sdružení Motus. Pro návštěvníka tak nejde jen o běžné divadelní hlediště, ale o místo, kde se současné divadlo často potkává s pohybem, výtvarným řešením a méně obvyklými způsoby vyprávění.
Termín, jazyk a návštěva
Wandervogel se v Alfredovi ve dvoře uskuteční ve středu 11. listopadu 2026 od 20 hodin. Další uvedení je naplánováno také na předchozí den. Představení trvá podle oficiálního programu přibližně 70 minut a probíhá v češtině a němčině s anglickými titulky.
Koncept, scénografii a režii připravil Jan Mocek. Účinkují Tomáš Janypka, Philipp Schenker, Matěj Šumbera, Arseniy Mikhaylov a Václav Němec. Na inscenaci spolupracovali mimo jiné hudebník Matouš Hekela, zvukový a světelný designér Ondřej Růžička, dramaturgyně Sodja Lotker a pohybový spolupracovník Jaro Viňarský.
Alfred ve dvoře najdete na adrese Františka Křížka 36 v Praze 7 – Holešovicích. Dostupný je tramvajemi ze zastávek Strossmayerovo náměstí, Kamenická nebo Veletržní, nejbližší stanicí metra je Vltavská. Vstupné má podle systému scény volitelnou výši; aktuální částku pro konkrétní termín je proto vhodné ověřit při nákupu. Divadlo obvykle otevírá hodinu před začátkem a po zahájení představení se vstup uzavírá.