Jen málokterý pražský výlet nabídne na tak krátké trase tolik různých témat. Naučná stezka Prokopské údolí – Butovickým hradištěm vede ze Starých Butovic přes náhorní plošinu s pozůstatky dávného opevnění až do přírodní rezervace Prokopské údolí. Na přibližně dvou kilometrech se střídají archeologické stopy, geologické zajímavosti, skalní stepi a výhledy do údolí.
Krátká trasa s velkým převýšením příběhů
Výchozí místo leží u křižovatky ulic Novoveská a Pod Vavřincem. Ze stanice metra B Jinonice je sem možné dojít zhruba kilometr. Oficiální pražské materiály uvádějí šest zastavení, délku kolem dvou kilometrů a přibližně hodinový čas prohlídky. Podle toho, zda návštěvník započítá přístupové nebo navazující úseky, se však celková délka v různých přehledech pohybuje přibližně mezi dvěma a třemi kilometry.
Trasa využívá žlutou turistickou značku a nejprve stoupá na plošinu Butovického hradiště. Poté klesá kamenitou pěšinou do Prokopského údolí. Nejde tedy o zcela pohodlnou procházku po rovině: hlavně sestup může být prudší, úzký a místy nezpevněný. Kočárky ani návštěvníci se sníženou pohyblivostí tu proto nemusí mít snadný průchod.
Hradiště, které připomínají hlavně valy
Butovické hradiště stojí na výrazném ostrohu sevřeném Prokopským a Dalejským údolím. Díky poloze měl zdejší člověk přirozenou ochranu i dobrý přehled o okolní krajině. Dnes tu návštěvník neuvidí kamenné zdi ani zachované stavby. Nejvýraznější stopou jsou dva pásy příčných valů, které v terénu působí jako vyvýšené meze.
Místo bylo osídleno už v době řivnáčské kultury, přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem. Později se sem vrátili Slované a význam hradiště vyvrcholil v 9. století. Opevnění vznikalo z hlíny a kamene a celý areál včetně předhradí měl podle pražských materiálů rozlohu asi deset hektarů. Hradiště patrně zaniklo na přelomu 9. a 10. století. Při procházce je proto dobré vnímat především tvar krajiny – právě ten zdejší minulost zachoval nejlépe.
Hemrovy skály odhalují sopečnou minulost Prahy
Jedním z nejzajímavějších míst stezky jsou Hemrovy skály. Jejich horniny tvoří diabasové aglomeráty novoveské sopky a připomínají, že dnešní pražská krajina má za sebou mnohem dramatičtější geologický vývoj, než by se mohlo zdát. Skalní útvary tak nejsou jen vyhlídkovým bodem, ale také názornou ukázkou dávné sopečné činnosti na území metropole.
Z plošiny se otevírají pohledy do Prokopského i Dalejského údolí. Na svazích se střídají vápencové skály, suché trávníky a teplomilná společenstva. Podle pražských materiálů tu rostou například šalvěj hajní, koniklec luční český, oman srstnatý, bělozářka liliovitá nebo mateřídouška panonská. Nejhezčí podobu mívá krajina v době, kdy kvetou stepní rostliny, její kouzlo však spočívá i v neobvyklém kontrastu přírody a okolní zástavby.
Výlet lze prodloužit až k jezírku a Dalejskému potoku
Dolní část stezky se napojuje na trasu Údolím Dalejského potoka, respektive na naučnou stezku mezi Řeporyjemi a Hlubočepy. Krátký výlet tak lze snadno změnit v delší putování přírodní rezervací Prokopské údolí. V širším okolí se nachází také Dalejský háj, Albrechtův vrch, meandry Prokopského potoka a Prokopské jezírko, které vzniklo zatopením bývalého vápencového lomu.
Naučná stezka je cenná právě tím, že nespoléhá na jedinou atrakci. Během krátké procházky ukazuje, jak spolu souvisejí geologie, rostliny, živočichové i lidské dějiny. Před cestou je vhodné počítat s proměnlivým stavem značení a informačních panelů a v terénu ověřit aktuální podobu trasy. Protože jde zároveň o přírodní rezervaci a archeologicky významné území, měli by návštěvníci zůstávat na cestách, nezasahovat do valů a respektovat zdejší ochranný režim.