Od správy panství v Poběžovicích přes plavby na vlastní jachtě až k životu v africké buši jako buddhistický poustevník: životní dráha hraběte Hanse Coudenhovea se vymyká představě o aristokratovi, který zůstává pevně spojený s rodovým sídlem. Jeho příběh přiblíží přednáška Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Od poběžovického panství na moře
Hans Coudenhove žil v letech 1863 až 1925 a patřil k méně známým členům kosmopolitní rodiny Coudenhove-Kalergi. V letech 1893 až 1896 spravoval rodinné panství se sídlem na zámku v Poběžovicích. Právě to je českým posluchačům blízký začátek příběhu, který se později přesunul daleko za hranice Evropy.
Správa majetku ale nebyla jedinou náplní jeho tehdejšího života. Ve stejné době podnikal na vlastní jachtě plavby po Středozemním moři. Už tato etapa ukazuje, že Coudenhove nebyl spojený jen s jedním místem a jednou rolí. Jeho život se pohyboval mezi povinnostmi spojenými s rodovým panstvím a cestováním.
Prospektor a poustevník v Africe
Později odešel do jižní Afriky. Živil se tam jako prospektor a zlatokop a nakonec žil v africké buši jako buddhistický poustevník. Navštívil také Ňasko, území dnešního Malawi. Z evropského aristokratického prostředí se tak dostal ke zcela jinému způsobu života, spojenému s hledáním zlata i duchovním ústraním.
O svých zkušenostech psal v několika knihách. Nejznámější z nich jsou Mé africké vzpomínky, které dávají jeho cestě také autorský rozměr. Coudenhove nebyl pouze člověkem, jenž měnil místa pobytu: své zážitky zachycoval a zanechal svědectví o životě, který spojil evropské zázemí s Afrikou.
Příběh, který propojuje české místo se vzdáleným světem
Na Coudenhoveově osudu je přitažlivý právě kontrast mezi jednotlivými etapami. Poběžovice představují konkrétní bod, odkud se dá jeho příběh začít sledovat, zatímco Středozemní moře a jižní Afrika ukazují jeho stále širší geografický záběr. Přednáška tak může být zajímavá nejen pro zájemce o rod Coudenhove-Kalergi, ale také pro návštěvníky, které lákají osobní příběhy lidí překračujících hranice svého společenského prostředí.
Výklad přednese Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., ředitel územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Působí také na Jihočeské univerzitě v oborech spojených s památkovou péčí a správou památek. Přednáška je součástí podzimního programu NPÚ.
Kdy a kde se přednáška koná
Setkání se uskuteční v pondělí 2. listopadu 2026 od 17 hodin v přednáškovém sále NPÚ na adrese Senovážné náměstí 6 v Českých Budějovicích. Program počítá s délkou přibližně hodinu a půl a uvádí vstup zdarma. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální informace u pořadatele.