Na jednom výletě tu můžete vystoupat k výhledům, zastavit se u lesního pramene, pustit vodu k malým mlýnským kolům a zároveň poznávat dějiny České Vsi. Naučná stezka vznikla v roce 2015 a měří přibližně osm kilometrů. Vede po rozhraní Rychlebských hor a Zlatohorské vrchoviny, z místní části Krajník přes obec až k výraznému skalnímu masivu Čertovy kameny.
Začátek s výhledem do kraje
Výchozím místem je Jižní vyhlídka v lokalitě Krajník. U Tisové skalky se otevírá pohled do údolí Bělé, na Jeseník i dál k polským rovinám. Právě tady je dobře vidět, že stezka není jen procházkou mezi informačními tabulemi. Krajina se během ní proměňuje od otevřených vyhlídkových míst přes lesní úseky až po skalní terény.
Trasa téměř po celé délce sleduje modré turistické značení. Podle použité varianty měří zhruba 7,6 až 8,04 kilometru, proto se nejčastěji uvádí jednoduše jako přibližně osmikilometrová. Turistický portál Jeseníky ji hodnotí jako středně obtížnou. Po cestě je třeba překonat přibližně 316 metrů stoupání a 401 metrů klesání.
Prameny, kaplička a mlýnky pro malé i velké
Přírodní část výletu doplňují drobné památky a místa, která by při běžné procházce mohla snadno uniknout. Stezka míjí lesní prameny, obnovenou dřevěnou kapličku, kamenné menhiry i pozůstatky válečných zákopů. U Zapomenutého pramene se připomíná také péče místních dětí. Pojmenovali jej žáci českoveské základní školy, kteří se o něj podle regionálních materiálů starají.
Nejvděčnějším zastavením pro rodiny bývají vodní mlýnky na Pompeho říčce. Pomocí stavidla lze pustit vodu do náhonu a rozhýbat tři mlýnská kola. Jde o jednoduchý interaktivní prvek, který dokáže zpestřit cestu i dětem, jež by jinak o několik kilometrů dlouhém putování rychle ztratily zájem.
Skály, vyhlídky a příběh Čertových kamenů
Stezka vede kolem několika skalních lokalit, mezi nimiž nechybějí Tisová skála, Kostelník, Bělák a Čertovy kameny. Závěr u Čertových kamenů patří k nejvýraznějším místům celé trasy. Skalní masiv nabízí vyhlídkovou plošinu i možnosti lezení a připomíná, jak pestrý může být reliéf v okolí České Vsi.
Nejvyšší skalní věž byla opatřena železným zábradlím už v roce 1892. Úprava tehdy pomohla zpřístupnit místo většímu počtu návštěvníků. Dnes je třeba počítat s tím, že okolí skal, lesních cest a pramenů může být nerovné nebo vlhké. Pevná obuv proto není jen doporučením pro pohodlí, ale také pro bezpečnější průchod.
Česká Ves jako učebnice místní historie
Výlet nevede pouze přírodou. V obci připomíná rodný dům Johanna Schrotha, který se v České Vsi narodil v roce 1798 a později založil přírodní léčebnu v Dolní Lipové. Dům se dochoval jen částečně, přesto patří k místům, která propojují obec s výraznou osobností regionu.
Na stezce se objevují také památníky a pozůstatky spojené s válečnou minulostí. Celkem trasa nabízí 25 zastavení, zatímco starší projektové materiály hovoří o 21 informačních tabulích. Jde pravděpodobně o rozdílné počítání zastavení a panelů, nikoli o rozpor v samotném vedení trasy.
Na pěší putování lze navázat návštěvou Válečného muzea obce Česká Ves v bývalé hasičské zbrojnici. Expozice se věnují první světové válce, předválečnému opevnění, mobilizaci v roce 1938, leteckým haváriím v Jeseníkách, válečným zajatcům i osvobození v roce 1945. Muzeum má sezonní provoz, proto je dobré před plánovanou návštěvou ověřit aktuální otevírací dobu.
Prakticky před cestou
Stezku lze projít od Jižní vyhlídky směrem přes Českou Ves k Čertovým kamenům, případně zvolit opačný směr. Nejde o bezbariérovou trasu a kvůli převýšení není vhodná pro kočárky ani vozíčkáře. Rodiny s dětmi ji zvládnou spíše jako pohodový celodenní výlet s přestávkami u mlýnků, pramenů a vyhlídek než jako rychlou procházku.
Před odjezdem se vyplatí ověřit stav značení, jednotlivých prvků i přístupových cest. Obec aktuálně uvádí také uzavírku komunikace Za Řekou naproti Řetězárně, která může ovlivnit průchod nebo přístup v obci, i když není potvrzeno, že stezku přímo přerušuje.