V Jeskyni Na Špičáku zanechala voda po sobě neobvyklý podpis: chodby mají místy srdcovitý profil a jejich tvar souvisí s působením tavných vod pevninského ledovce. Právě k této pozoruhodné lokalitě vede z Písečné nová naučná stezka Po stopách doby ledové. Přibližně šest kilometrů dlouhý okruh s devíti zastaveními propojuje geologii, přírodu i dějiny severu Jesenicka.
Krajina, kterou přetvářel led a voda
Stezka začíná v Písečné a provádí návštěvníky údolím řeky Bělé i kolem menších vodních toků. Na trase se střídají nivní partie, prameniště, skalní útvary a morénové valy – tedy pozůstatky činnosti ledovce. Výlet tak není jen procházkou hezkou krajinou, ale také názornou lekcí o tom, jak se měnil povrch Jesenicka.
Výrazný vliv měl ledovec na zdejší oblast zejména v předposlední době ledové, přibližně před 150 tisíci lety. Jeho tavné vody odnášely materiál, zahlubovaly a přetvářely terén a později se podepsaly také na podobě zdejšího krasového podzemí. Stezka tento příběh vypráví v krajině, nikoli pouze na stránkách učebnice.
Od mokřadu k jezeru po bývalé těžbě
Jedno ze zastavení připomíná Písečnou-mokřad, přírodní památku na levém břehu Bělé za obecním úřadem. Lokalitu tvoří tůně a rigoly v údolním jasanovo-olšovém luhu. Tůně vznikly v roce 2003 a staly se důležitým prostředím pro kuňku žlutobřichou. Žijí zde také rosničky zelené a podle ochranářských podkladů v okolí hnízdí ledňáček říční.
Další tvář krajiny ukazuje jezero Florián. Vodní plocha vznikla po vytěžení pískovce v horní části Písečné a stezka připomíná také historii místní pískovny. Na poměrně krátké trase se tak potkávají přirozené vodní biotopy s místy, do kterých výrazně zasáhl člověk.
Jeskyně s pamětí dlouhou staletí
Hlavním cílem trasy je Jeskyně Na Špičáku, ukrytá pod zalesněným skalním výchozem Velký Špičák mezi Písečnou a Supíkovicemi. Vznikla v šedém krystalickém vápenci devonského stáří. Její chodby se formovaly už v neogénu, později je však významně přemodelovaly ledovcové tavné vody.
Jeskynní systém má dvě horizontální úrovně, přičemž spodní je trvale zatopená. Veřejnosti je zpřístupněn okruh dlouhý zhruba 220 metrů. Kromě srdcovitých profilů chodeb zaujmou návštěvníky skalní římsy, jezírko u lomu a stopy dávných návštěvníků. Na stěnách se dochovaly stovky nápisů, kreseb a letopočtů. Nejstarší bezpečně datovaný letopočet je z roku 1519.
První písemná zpráva o jeskyni pochází už z roku 1430. Tehdy ji krakovský prospektor Antonius Walle mylně považoval za staré důlní dílo. Jeskyně později sloužila také jako úkryt obyvatel a poutníků. Dochoval se v ní rovněž fragment malby Adorace krucifixu. Mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě proto Na Špičák bezpochyby patří.
Stezka pro objevování i odpočinek
Informační panely doplňují edukativní a herní prvky, takže si na své mohou přijít i rodiny s dětmi. U jeskyně vznikl fotopoint ve tvaru srdce, který odkazuje na charakteristický tvar podzemních chodeb. Cyklistům slouží odpočívadlo se stojanem a solární nabíječkou.
Okolí Jeskyně Na Špičáku je národní přírodní památkou i evropsky významnou lokalitou Natura 2000. Chrání krasové jevy, přirozené porosty tisu a významné zimoviště vrápence malého i dalších netopýrů. Vstup do jeskyně je samostatný a zpoplatněný, zatímco naučná stezka je volně přístupná. Délka i otevírací režim prohlídkového okruhu se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace u Správy jeskyní České republiky.
Stezka byla slavnostně otevřena 20. června 2026 z iniciativy obce Písečná. Nabízí výlet, při kterém se geologický příběh neodehrává někde v dálce, ale přímo pod nohama – v kamenech, vodě, mokřadu i v chodbách, které ledovec před tisíci lety přetvořil do neobvyklých tvarů.