V roce 1822 založil Vincenz Priessnitz v osadě Gräfenberk nad Jeseníkem první moderní vodoléčebný ústav na světě. Z místa, kam za ním přijížděli pacienti i lékaři z celé Evropy, se postupně staly lázně, jejichž příběh dodnes připomínají historické domy, prameny, kolonáda i cesty ve svahu nad městem.
Dnešní návštěva přitom nemusí být spojena jen s léčebným pobytem. Areál je z velké části veřejně přístupný a nabízí kombinaci architektury, historie, přírody i nenáročných vodních procedur.
Od osobního zranění k vodoléčbě
Vincenz Priessnitz se narodil 4. října 1799 v Gräfenberku. Když mu bylo šestnáct let, utrpěl po pádu pod koňský povoz těžké zranění hrudníku. Při zotavování používal obklady a studenou vodu, což se stalo jedním z podnětů pro jeho pozdější léčebnou metodu.
Vypráví se také legenda o zraněném srnci, který si měl poranění omývat ve studánce. Tento příběh patří k tradičnímu vyprávění o vzniku Priessnitzovy inspirace, nelze jej však zaměňovat za historicky doloženou událost.
Priessnitzův přístup nestál pouze na studené vodě. Spojoval ji s pohybem, pobytem na čerstvém vzduchu, pitnou kúrou, sluněním a otužováním. Pacienti vyráželi na několikakilometrové vycházky k pramenům a teprve potom absolvovali oplachování, sprchování nebo další vodní procedury. V roce 1838 se podle lázeňských údajů léčilo na Gräfenberku rekordních 1800 hostů, zatímco pro rok 1839 se uvádí 1544 pacientů a přibližně 120 lékařů, kteří přijeli Priessnitzovy postupy studovat.
Zakladatel lázní zemřel 28. listopadu 1851. Od roku 1853 odpočívá v novogotickém mauzoleu na kolonádě společně s manželkou Sofií a dcerou Karolínou. Tradiční léčebné postupy a odkaz vodoléčby byly v roce 2014 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Historické centrum lázní
Dominantou areálu je Sanatorium Priessnitz, které navrhl architekt Leopold Bauer. Jeho věžička s kruhovým ochozem slouží jako Lázeňská vyhlídka. Nabízí panorama Hrubého Jeseníku, ale není otevřena trvale – její provoz závisí na počasí a aktuálně vypsaných termínech.
Výraznou historickou stavbou je také Hrad, původně Velký léčebný dům z let 1838 až 1839. Měl třicet pokojů, knihovnu, velký sál i prostory pro vodoléčbu a v prvním patře zde bydlela Priessnitzova rodina. Dnes se využívá také pro kulturní a společenské události.
V rodném domě Vincenze Priessnitze funguje muzeum. Expozice přibližuje zakladatelův život, počátky vodoléčby i podobu lázní v 19. století. K vidění jsou například osobní doklady, rodinné šperky, knihy o vodoléčbě, figurína v životní velikosti a model historického lázeňského areálu.
Stezky mezi prameny a kameny
Okolí lázní je protkáno cestami k pramenům, pomníkům, křížům, vyhlídkám a památným skalám. Celkem jde o desítky historických prvků a pramenů; jejich počet se v různých přehledech liší podle toho, co přesně je započítáváno.
Nejlepší úvod do místní historie nabízí přibližně šest kilometrů dlouhá Stezka Vincenze Priessnitze. Začíná u konečné autobusové zastávky v lázních a vede k devíti pramenům, mezi nimiž nechybí Jitřní a Rumunský pramen. Trasa končí na Jižním svahu a její projití zabere zhruba dvě hodiny.
Delší variantou je Stezka živé vody, pěší okruh dlouhý 10,3 kilometru. Deset informačních panelů vysvětluje vlastnosti vody, cesta míjí sedmnáct pramenů z 19. století a doplňují ji dřevěné sochy, lavičky i přírodní sprchy. Na okruh je vhodné vyhradit si alespoň čtyři hodiny. K dispozici jsou také kratší dětské a kondiční trasy Gräfenberg Walking, ale některé náročnější okruhy mají převýšení kolem 200 metrů a nejsou vhodné pro každého.
Balneopark: vodoléčba na dosah návštěvníků
Současnou podobu Priessnitzova odkazu nejlépe ukazuje Balneopark Vincenze Priessnitze. Vznikl jako vodní zahrada s potokem a stanovišti inspirovanými tradičními procedurami. Návštěvníci zde najdou koupele horních i dolních končetin, koupel nohou s akupresurou, Priessnitzovu lavičku, střiky, sprchu a místa k odpočinku či slunění.
V dolní části parku přibylo v roce 2026 nové odpočívadlo s herními prvky, mělkými vodními nádržemi a upraveným tokem potoka. Pro rodiny tak vzniklo místo, kde si děti mohou bezpečně hrát s vodou a dospělí si odpočinout během výletu. Hodí se pevná nebo obuv do vody, ručník a opatrnost na mokrých kamenech i v chladné pramenité vodě.
Za návštěvu stojí také Ripperova promenáda s přibližně 260 vzrostlými stromy, Přírodní inhalatorium upravené jako zámecký parter, Park Vincenze Priessnitze nebo dětské hřiště Háj Víly Ozdravy. Jižní svah pak zdobí jedenáct sochařských objektů ze slezské žuly, které propojují přírodní motivy s tématy lidského života.
Priessnitzovy lázně leží asi dva kilometry od Jeseníku v nadmořské výšce kolem 620 metrů. Na výlet je nejlepší vyrazit s mapou areálu a ověřit si aktuální otevírací dobu muzea, informačního centra i vyhlídky. Psi podle pravidel lázní do celého areálu nesmějí.