Na vrcholu Velké Čantoryje stojí rozhledna přímo na česko-polské hranici. Kdo k ní vystoupá z Nýdku po Rytířské naučné stezce, nečeká ho jen horský výlet, ale také cesta příběhy zdejšího kraje. Trasa připomíná někdejší život v okolí, představuje obyvatele beskydských lesů a vrací se k pověsti o rytířích, kteří podle legendy spí uvnitř hory a v těžkých časech mají přijít kraji na pomoc.
Z Nýdku přes studánku až na hřeben
Česká část Rytířské stezky začíná na náměstí v Nýdku u informační tabule. K vrcholu měří podle údajů provozovatele 10,1 kilometru a překonává převýšení 579 metrů. Jde tedy o poctivou horskou trasu, na kterou se hodí pevná obuv a dostatek času.
Po přibližně kilometru a půl přichází stezka ke studánce s horským pramenem. Dál pokračuje kolem památníku Jiřího Třanovského, významné osobnosti spojené s evangelickou tradicí. Třanovský byl kazatelem, básníkem, hudebníkem i autorem známého zpěvníku Cithara Sanctorum. Jeho připomínka je přirozenou součástí cesty, která propojuje krajinu s kulturní historií Těšínska.
Stezka využívá značené turistické cesty a u vrcholu se napojuje na polskou část přeshraničního projektu. Celý projekt je popisován jako přibližně dvacet kilometrů dlouhý, zatímco český úsek má vlastní trasování a uvedenou délku 10,1 kilometru. Kdo hledá kratší variantu, může zvolit okruh od studánky přes vrchol a Borovinu zpět ke studánce, dlouhý asi 5,5 kilometru.
Čantoryjští rytíři i život v horách
Stezka má sedm zastavení. Jejich témata se věnují historii a způsobu života lidí v okolí Čantoryje, místní přírodě a lesním živočichům. Nechybí ani vyprávění o Jiřím Třanovském a samozřejmě legenda o spícím vojsku.
Pověst o rytířích ukrytých v hoře není jen ozdobou turistické trasy. Právě ona dala projektu jméno a dodává výletu přes hranici výrazný místní příběh. Na hřebeni, kde se setkává česká a polská krajina, tak návštěvník nevnímá Čantoryji pouze jako bod s rozhlednou, ale také jako místo sdílené dvěma sousedními regiony.
Rozhledna s panoramatem tří zemí
Rozhledna na Velké Čantoryji byla otevřena v roce 2002. Ocelová věž je vysoká 29 metrů, má pět podlaží a na vyhlídkovou plošinu vede 118 schodů. Konstrukce váží více než 37 tun a podle uváděných údajů pojme až 170 lidí.
Odměnou za výstup je široký rozhled do Česka, Polska i na Slovensko. Při dobré viditelnosti lze spatřit Lysou horu, hřebeny Moravskoslezských Beskyd, Malou a Velkou Fatru, Tatry i polské Beskydy s okolím Ustroně. Proměnlivé horské počasí ale může výhled výrazně omezit a za silného větru nebo nepříznivých podmínek bývá rozhledna uzavřena.
V její blízkosti stojí srub s občerstvením. Z polské strany mohou návštěvníci využít sedačkovou lanovku z Ustroně, takže je možné naplánovat i kombinovaný výlet s pěším výstupem z jedné strany a návratem přes Polsko. Provoz lanovky i rozhledny je vhodné před cestou ověřit, stejně jako aktuální vstupné a otevírací dobu.
Výlet citlivou krajinou Slezských Beskyd
Velká Čantoryje leží v území národní přírodní rezervace Čantoryje, která na území Nýdku zaujímá přibližně 40 hektarů. Výlet proto není jen cestou za fotografií z vyhlídky. Vyplatí se držet značení, respektovat ochranu přírody a chovat se ohleduplně k lesu i jeho obyvatelům.
Rytířská stezka byla jako česko-polský projekt slavnostně otevřena v roce 2005. Dodnes nabízí zajímavé spojení pohybu, příběhů a přeshraničního poznávání. Z Nýdku vede vzhůru k hoře, která má vlastní legendu, na vrcholu nabízí pohled do tří zemí a cestou připomíná, že hranice v krajině nemusí znamenat konec příběhu.