Ocelový drak chrlící oheň, beskydský les, rostliny, řeka Olše i známá tvář Ewy Farne. To vše se potkává na více než 300 metrech čtverečních fasády výměníku tepla v Lidické ulici v Třinci. Mural Metal Forest proměnil běžnou městskou infrastrukturu v nepřehlédnutelné dílo, které vypráví o místě, kde se průmysl setkává s přírodou.
Malbu vytvořili Nikola Vavrous, známý pod přezdívkou Khoma, Ondřej Klíma a slovenský výtvarník Matěj Bednár. Na výměníku pracovali přibližně týden, a to v rámci streetartového festivalu Barvy města, který se konal od 13. do 15. srpna 2026 jako součást Třineckého kulturního léta.
Ocel, oheň a les na jedné fasádě
Název Metal Forest dobře vystihuje hlavní myšlenku díla. Třinec je dlouhodobě spojený s hutnictvím, železárnami, kovem a žárem. Zároveň leží v krajině, které dominují Beskydy, lesy a tok Olše. Autoři tyto dvě identity nepostavili proti sobě, ale nechali je prolínat v jedné výrazné kompozici.
Oheň a ocel zde připomínají průmyslové kořeny města, zatímco organické tvary, listy a lesní motivy odkazují k okolní krajině. Výsledkem není jen dekorace na technické budově. Mural naznačuje také postupné pronikání přírody do městského prostoru, kde si zelené a živé motivy hledají místo mezi betonem, kovem a dopravou.
Jedním z nejvýraznějších prvků je ocelový drak. Ten vychází z místních vyprávění o beskydských dracích a v obraze funguje jako symbol Třince i okolních hor. Nejde o doslovné převyprávění legendy, ale o její současné výtvarné zpracování.
Obraz vznikal přímo na místě
Metal Forest je zajímavý také způsobem, jakým vznikal. Umělci si nepřinesli jeden definitivní návrh, podle něhož by pouze přenesli obraz na stěnu. Připravili si základní představu a jednotlivé motivy doplňovali intuitivně až během práce.
Do výsledné podoby tak vstoupila improvizace, náhoda i samotná atmosféra lokality. Takový přístup umožnil reagovat na tvar budovy, její okolí i podněty, které se objevily až na místě. Každá část malby proto působí jako součást většího příběhu, ale zároveň si zachovává určitou spontánnost.
V kompozici se objevují také ženské tváře. Jedna z nich patří Ewě Farné, která se narodila v Třinci a pochází z nedaleké Vendryně. Její portrét vznikl jako překvapení k jejím 33. narozeninám. Do muralu byl nápad zařazen právě 12. srpna 2026, v den zpěvaččiných narozenin.
Festival, který oživil další městská místa
Barvy města nebyly pouze jednorázovou malířskou akcí. Součástí programu byl také veřejný sprayartový workshop na náměstí Svobody, kde si děti i dospělí mohli vyzkoušet práci se sprejem a šablonami. Na Sosně se pak konal graffiti jam, do něhož se podle povýsledkové zprávy galerie zapojilo přibližně 37 umělců z Česka, Slovenska a Polska. Společně proměnili více než 500 metrů čtverečních opěrné zdi.
Festival připravila Galerie města Třince ve spolupráci s Kulturním domem Trisia. Podpořilo jej město Třinec v rámci Třineckého kulturního léta a evropský projekt CERV Art Connecting People. Ten propojuje třineckou knihovnu s veřejnými knihovnami v italském Concesiu, portugalské Braze a slovinském Kranji a zaměřuje se mimo jiné na komunitní tvorbu, mezigenerační spolupráci a veřejné umění.
Třinec jako galerie pod širým nebem
Metal Forest zapadá do dlouhodobějšího směřování Galerie města Třince, která je specializovaným pracovištěm Knihovny Třinec. Instituce se snaží dostávat současné umění z výstavních prostor do ulic a hledá pro něj nové plochy na budovách, zdech nebo elektrických rozvaděčích. Připravován je také další mural poblíž třinecké knihovny, tentokrát s tématem místních umělců.
Výměník s malbou Metal Forest je běžně přístupný z veřejného prostoru. Nečeká zde pokladna ani návštěvní doba – nejlépe si jej prohlédnete při krátké zastávce a obejdete jej z různých stran. Nachází se v oblasti Lidické ulice, v blízkosti ZŠ Slezská; v některých turistických záznamech se místo objevuje také pod označením Slezská ulice. Praktické je proto hledat přímo budovu výměníku nebo si polohu před cestou ověřit v mapě.
Nový mural ukazuje, že poznávat Třinec nemusí znamenat jen zamířit k železárnám nebo do okolní přírody. Příběh města se dá číst i na jeho zdech – mezi plameny, kovem, dračími motivy a lesem, který se do průmyslové krajiny vrací v podobě současného veřejného umění.