Rozšíření Záblatského rybníka v 16. století změnilo nejen vodní plochu, ale i život lidí v okolí. Při budování rybniční krajiny byly zatopeny části pozemků Německé Lhoty a některé usedlosti se musely přesunout. Dnes rybník připomíná, že na Třeboňsku je voda výsledkem dlouhého soužití přírody, hospodářství a lidské práce.
Od šternberského rybníka k dílu Jakuba Krčína
Podle historického přehledu obce Záblatí začal Zdeněk ze Šternberka budovat rybník na potoce Stojčíně roku 1475. O čtyři roky později jej rozšířil. V roce 1513 koupil obec, statek i rybník Petr z Rožmberka, jehož rod sehrál v rozvoji jihočeského rybníkářství významnou roli.
Podobu, kterou obecní historie spojuje se současným rybníkem, získal Záblatský při dalším rozšíření v letech 1580 až 1582. Práce řídil Jakub Krčín z Jelčan. Rybník tehdy dostal jméno Oplatil, to se však vžilo jen krátce a původní název zůstal. Zesílena byla také hráz a vysázely se na ní duby.
Rozšiřování mělo konkrétní dopad na okolní obyvatele. Část pozemků Německé Lhoty skončila pod hladinou. Obecní přehled uvádí, že čtyři grunty byly vykoupeny a čtyři usedlíci získali náhradní grunty v Horní Stropnici. Za zatopené pozemky měli místní dostávat také náhradu v podobě pozemků a podílu menších ryb při výlovech. První výlov rozšířeného rybníka se konal roku 1585.
Rybník jako součást vodní soustavy
Význam Záblatského rybníka nespočívá pouze v jeho vlastní hrázi a hladině. Byl součástí propojeného systému, v němž voda putovala mezi rybníky podle potřeby. Obecní historie uvádí, že ještě před vznikem Zlaté stoky byly Dvořiště, Záblatský a Bošilecký rybník spojeny strouhou. Přesnou trasu staršího napojení z Dvořiště obecní zdroj považuje za nejistou; mohla vést přes oblast Ptačího Blata.
Později sehrála důležitou roli Zlatá stoka. Umožňovala doplňovat vodu do napájených rybníků po výlovu, a tím zkrátit dobu, po kterou zůstávaly prázdné. V některých případech se díky rychlejšímu napuštění mohl rybník znovu nasadit ještě před příchodem mrazů. Stoka tak nebyla jen kanálem v krajině, ale praktickou součástí hospodaření s vodou.
Vodní infrastruktura podporovala také další činnosti. Na toku Zlaté stoky vznikaly mlýny a Záblatský mlýn byl podle obecní historie založen roku 1575. Rybník, stoka a mlýn tak tvořily propojené hospodářské zázemí, které pomáhalo určovat podobu zdejší krajiny po staletí.
Rozloha závisí na tom, co se počítá
U Záblatského rybníka se v různých podkladech objevují odlišné údaje o ploše. Jeden uvádí katastrální výměru 310 hektarů, zatímco obecní historický přehled zmiňuje 338 hektarů vodní plochy po rozšíření v 16. století. Jde o rozdílně označené veličiny, které nelze bez dalšího vysvětlení považovat za dvě hodnoty téže současné rozlohy.
I bez jediného „správného“ čísla je zřejmé, že jde o rozsáhlý rybník, jehož příběh je součástí širšího obrazu Třeboňska. Při pohledu na hladinu stojí za to vnímat nejen rybářský provoz, ale i hráz, historická vodní propojení a proměny, které zdejší hospodaření přineslo lidem i krajině.
Výlov plánovaný na listopad 2026
Rybářství Třeboň plánuje veřejný výlov Záblatského rybníka na 16. až 20. listopadu 2026. Jde o zveřejněný plán, nikoli neměnný termín; organizace nebo délka výlovu se mohou změnit. Kdo chce výlov navštívit, měl by si před cestou ověřit aktuální informace u provozovatele.