Jedním z nejpůsobivějších exponátů Městského muzea Žamberk není jediný předmět, ale celý interiér. Erxlebenova novogotická lékárna z 90. let 19. století působí jako návrat do doby, kdy se léky připravovaly přímo v lékárně a byliny se uchovávaly v pečlivě označených dózách. Dochovaný celek vznikl ve Vídni u firmy Carla Frankeho pro lanškrounského lékárníka Eduarda Erxlebena. Doplňuje jej dobové vybavení i repliky porcelánových stojatek se znakem rodiny Erxlebenů.
Od špitálu k muzeu
Muzeum sídlí v budově bývalého Kateřinského špitálu v ulici Československé armády. Empírový dům nechal v letech 1840 až 1845 postavit John Parish pro přestárlé a nemocné obyvatele panství a zámku. Počítalo se s místem pro šest mužů a šest žen. Dnes se ve stejných prostorách vypráví příběh Žamberka, jeho obyvatel i řemesel.
Myšlenka na založení muzea souvisela už s účastí města na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. Samotné muzeum vzniklo v roce 1911, kdy byl podle městské kroniky zapsán první sbírkový předmět. Sbírky však v dalších desetiletích několikrát měnily své působiště. Putovaly mimo jiné na zámek a později do kasáren, než se po rekonstrukci špitálu muzeum v budově slavnostně otevřelo v roce 1975.
Dnes instituce spravuje přibližně 16 000 sbírkových předmětů. Stálá expozice přibližuje dějiny města, významné osobnosti Žamberska a rozvoj lidových i uměleckých řemesel. Nejde přitom o přehlídku zaprášených exponátů. Jednotlivé části spojuje konkrétní příběh města a lidí, kteří v něm žili a pracovali.
Betlém, který se dává do pohybu
K nejpozoruhodnějším místním památkám patří mechanický Jedličkův betlém. Vytvořili jej žamberecký soustružník Ferdinand Jedlička a jeho syn Josef. Dílo vznikalo především v období první republiky a z původních téměř 250 figurek se podle muzejních materiálů dochovalo zhruba 230.
Postavičky vycházejí ze vzoru kralických betlémů, ale jejich svět je výrazně žamberský. Vedle biblických výjevů se tu objevují motivy tkalcovství, soustružnictví, větrného a vodního mlýna. Pohyb zajišťují převody a řemeny. Mechanismus se původně spouštěl ruční klikou, později dostal motor. V horní části je ukryta zvonkohra a mezi postavami lze podle popisu muzea najít i samotného Ferdinanda Jedličku.
V prosinci 2025 se betlém představil po restaurování v nové stálé expozici. Pro návštěvníka je zajímavý právě spojením lidové tradice, řemeslné zručnosti a technického řešení. Nezobrazuje pouze vánoční příběh, ale také podobu zdejšího života.
Řemesla od lékárnictví ke knihařině
Na tradici místních řemesel navazuje také novější expozice žamberského knihařství, otevřená v červnu 2024. Představuje vývoj oboru, zdejší knihaře, nástroje i jednotlivé kroky ruční vazby. Návštěvníci si mohou prohlédnout různé typy knižních vazeb a poznat práci, která vyžaduje přesnost, trpělivost i cit pro materiál.
Dominantou expozice je maketa Codexu Gigas, známého jako Ďáblova bible. V roce 2007 ji vytvořil žamberský umělecký knihař Jiří Fogl a muzeu je dlouhodobě zapůjčena. Originál tohoto mimořádně rozměrného rukopisu vznikl na přelomu 12. a 13. století. Po třicetileté válce se dostal do Švédska a dnes je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.
Pro děti i jako začátek výletu
Součástí muzea je také loutkové divadlo, které patří mezi jeho stálé atraktivity. Spolu s betlémem může zaujmout i mladší návštěvníky, pro které jsou připraveny expozice vhodné k rodinné návštěvě.
V programu pro rok 2026 je uvedena také výstava Za hradbami středověku, pořádaná od 7. června do 30. srpna ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Zaměřuje se na středověký život, husitské vozy nebo penězokazeckou dílnu a nabízí i možnost vyrazit si vlastní minci. Protože jde o časově omezený program, je dobré jeho aktuální stav před návštěvou ověřit.
Muzeum najdete na adrese Československé armády 472. V hlavní sezoně bývá otevřeno ve všední dny i o víkendech, mimo sezonu se režim může měnit a návštěva je někdy možná po předchozí domluvě. Aktuální informace poskytne muzeum přímo. Návštěvu lze spojit s dalšími místy, která spravuje – například s Domkem Prokopa Diviše, Tyršovou rozhlednou, židovským hřbitovem s expozicí v obřadní síni nebo Domkem Na Sboru.