Od špitálu k muzeu města
Nejzajímavější exponáty žamberského muzea začínají už samotnou budovou. Přízemní empírový objekt bývalého Kateřinského špitálu vznikl nákladem vrchnosti v letech 1840 až 1845. V průčelí dodnes připomíná jeho původ datum 1845 a nápis CATHARINE HOSPITAL. Zařízení sloužilo přestárlým a nemocným obyvatelům panství, dnes však uchovává paměť celého města.
Městské muzeum vzniklo v roce 1911. Za symbolický počátek se považuje zápis prvního sbírkového předmětu v září téhož roku. K jeho založení přispěla také účast Žamberka na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895, odkud pocházela část nejstarších sbírek. V bývalém špitálu má muzeum hlavní sídlo od roku 1975.
Lékárna, která se dochovala jako celek
Jedním z exponátů, u nichž návštěvník snadno zapomene, že je v muzeu, je Erxlebenova novogotická lékárna. Její vybavení vzniklo v 90. letech 19. století ve vídeňské firmě Carla Frankeho pro lanškrounského lékárníka Eduarda Erxlebena. Nejde přitom jen o dekorativní nábytek. Instalaci doplňuje dobové lékárenské vybavení a také repliky původních porcelánových stojatek se znakem rodiny Erxlebenů, které jsou součástí expozice od roku 2010.
Lékárna působí jako názorný obraz měšťanského interiéru své doby. Vedle estetického dojmu ukazuje také, jakou podobu měla odborná práce před více než stoletím, kdy se léčiva ukládala do zdobených nádob a samotné vybavení bylo výraznou součástí provozovny.
Betlém spojuje řezbářství s mechanikou
Velkou pozornost přitahuje mechanický betlém žamberského soustružníka Ferdinanda Jedličky a jeho syna Josefa. Rozsáhlý soubor vznikal postupně a původně byl statický. Později jej doplnil systém kožených řemenů a převodových kol. Zatímco dříve se mechanismus uváděl do chodu ruční klikou, dnes jej pohání vlastní motor.
Jedličkovi vytvořili téměř 250 figurek, z nichž se dochovalo přibližně 230. Postavy vycházejí ze vzoru kralických betlémů a spolu s krajinou vytvářejí scénu plnou drobných pohybů a technických překvapení. Nechybí větrný a vodní mlýn, skrytá zvonkohra ani postava Ferdinanda Jedličky, která symbolicky celý mechanismus uvádí do pohybu.
Betlém tak není pouze vánoční dekorací. Připomíná zručnost místních řemeslníků a propojuje řezbářství se soustružnictvím a mechanikou. V roce 2024 prošel drobným restaurátorským zásahem a v roce 2025 se představil v nové podobě jako součást stálé expozice. Proměna byla uvedena v rámci vánoční výstavy Setkání mezi betlémy.
Od loutek ke knihařskému umění
Stálá expozice přibližuje také dějiny Žamberka, významné rodáky a osobnosti, lidová i umělecká řemesla, řezbářské práce, barokní sochy a loutkové divadlo. Novějším tématem je historie žamberského knihařství. Muzeum ji představilo v červnu 2024 a jejím výrazným bodem je maketa Codexu Gigas, známého jako Ďáblova bible.
Maketu vytvořil žamberský umělecký knihař Jiří Fogle a muzeum ji má dlouhodobě zapůjčenou. Návštěvník zde samozřejmě nevidí originál rukopisu. Codex Gigas vznikl na přelomu 12. a 13. století, později se dostal do sbírek Rudolfa II. a po třicetileté válce do Švédska, kde je dnes uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Žamberská maketa však působivě ukazuje náročnost knihařské práce a zapadá do příběhu města, v němž se tradiční řemesla připomínají v mnoha podobách.
Muzeum jako začátek poznávání Žamberka
Prohlídkou hlavní budovy nemusí návštěva skončit. Muzeum spravuje také Domek Prokopa Diviše, Tyršovu rozhlednu, židovský hřbitov a Domek Na Sboru. V nedaleké obřadní síni je navíc expozice věnovaná židovské komunitě v Žamberku. Z muzea se tak může stát výchozí bod pro celodenní poznávání města a jeho příběhů.
Program doplňují tematické výstavy, přednášky, besedy a aktivity pro děti. V sezoně se zde mohou konat také interaktivní výstavy, například prezentace Za hradbami středověku, která v roce 2026 přibližuje život ve středověku, řemesla, husitské vozy i penězokazeckou dílnu. Aktuální otevírací dobu je vhodné před cestou ověřit přímo u muzea, zejména mimo hlavní sezonu. Najdete je na adrese Československé armády 472 v Žamberku.