Na zalesněném kopci u řeky Petrůvky působí Zámek Prstná jako překvapivě ušlechtilý detail krajiny Těšínského Slezska. Jednopatrová empírová stavba s balkonem, sloupy a tympanonem tu není jen zajímavou kulisou pro výlet. Vypráví příběh šlechtického sídla, jeho proměnlivého využití i citlivě utvářené krajiny, jejíž součástí je anglický park.
Empírový lovecký zámeček
Počátky dnešního zámku se spojují s koncem 18. století, kdy Prstnou v roce 1796 získal rytíř Vojtěch Gusnar z Komorné. Na místě staršího sídla nechal vybudovat nové reprezentativní a zároveň odpočinkové sídlo. Přesná datace stavby se v dostupných materiálech liší, proto je nejpřesnější mluvit o zámku vznikajícím na přelomu 18. a 19. století, případně o stavbě s pozdějšími úpravami.
Architektura odpovídá empíru, který dával přednost klasicistní jednoduchosti, pravidelnosti a střídmé reprezentaci. Objekt má půdorys ve tvaru písmene L a jeho hlavní křídlo zvýrazňuje tympanon. Vstup doplňuje balkon nesený toskánskými sloupy, zatímco valbovou střechu oživují drobné vikýře. Celek nepůsobí okázale, spíše klidně a vyváženě – přesně tak, jak se od loveckého a letního sídla v krajině očekávalo.
Gusnarové, Larisch-Mönnichové a příběh z Mayerlingu
Prstná se později dostala do blízkosti významného slezského rodu Larisch-Mönnichů. Vlastnické změny na konci 19. století se v jednotlivých pramenech uvádějí trochu odlišně: rok 1879 je spojován s prodejem zpět Larisch-Mönnichům, obecní údaje pak zmiňují rok 1893 a hraběte Jindřicha Larisch-Mönnicha. Jisté však je, že právě tento rod vtiskl místu další část jeho aristokratického příběhu.
Se zámkem je spojována také Marie Louisa Larisch von Mönnich, rozená von Wallersee. Byla neteří císařovny Alžběty Bavorské, známé jako Sisi, a její životní osudy se dotýkaly vídeňského dvora i událostí, které vedly k tragédii v Mayerlingu. Prstná tak není pouze regionální památkou, ale místem, které se nepřímo dotýká velkých dějin habsburské monarchie.
Park, který měl být součástí zámku
Gusnarové nechali kolem sídla založit anglický krajinářský park. Ten nebyl pouhou ozdobou, ale důležitou součástí celého konceptu rezidence. Namísto přísně geometrické zahrady pracuje s přirozeněji působícími průhledy, zelení a členitostí terénu. Zámek díky tomu není od okolní krajiny oddělený, ale stává se její součástí.
Poloha na kopci u Petrůvky dobře vysvětluje, proč si místo oblíbili právě jako lovecké a odpočinkové sídlo. Okolní lesy a park vytvářejí atmosféru, v níž vynikne uměřená empírová architektura. Historický popis interiéru zmiňuje štukovou výzdobu a rozsáhlou knihovnu; dnešní návštěvnický režim je však odlišný od běžných státních zámků s pravidelnými prohlídkami.
Od školy a internačního tábora k hotelu
Po parcelaci larischovského majetku v roce 1927 získala zámek s parkem Sokolská župa Těšínská. V objektu následně působila česká škola. Za druhé světové války pak areál podle obecních údajů sloužil jako internační tábor pro vysídlené Poláky ze Slezska. Po válce se měnili vlastníci i způsob využití a zámek postupně přešel do státní správy.
Výraznější rekonstrukce začala na přelomu 70. a 80. let. Později zde fungoval hotel a restaurace provozované družstvem Jednota–Jedność v Českém Těšíně. V roce 1999 byl objekt vydán zákonným dědicům a od roku 2012, kdy jej získala společnost Trestles, prošel další renovací. Obnova se týkala nejen budovy, ale také parku a přístupové cesty.
Co čeká návštěvníka dnes
Dnes areál funguje jako Zámeček Petrovice, soukromý čtyřhvězdičkový hotel s restaurací, wellness centrem a parkem. Historická budova tak nezůstala prázdnou památkou, ale získala současné využití, které pomáhá udržovat její podobu i okolí.
Prstná je částí obce Petrovice u Karviné a zámek najdete na adrese Prstná 1. Protože jde o soukromý hotelový areál, je vhodné si před návštěvou ověřit aktuální možnosti vstupu do parku, případné prohlídky interiéru i využití restaurace nebo wellnessu. Největším lákadlem zůstává spojení empírové architektury, šlechtických dějin a krajinářského parku – nenápadný, ale působivý výletní cíl v severní části Moravskoslezského kraje.