Jen málokteré místo v průmyslové Ostravě připomíná její dávnou vesnickou minulost tak výrazně jako Zámek Zábřeh. Nejstarší dochovaná stavba někdejší obce Zábřeh nad Odrou vznikala po staletí a její historie je mnohem pestřejší než dnešní označení „zámek“ napovídá. Vystřídala podobu tvrze, renesančního sídla i barokně upraveného hospodářského areálu. Po období chátrání se dočkala obnovy a dnes nabízí především ubytování, gastronomii a odpočinek.
Od tvrze k renesančnímu zámku
Zábřeh nad Odrou je v písemných pramenech doložen už ve 13. a 14. století. O zdejší tvrzi se poprvé výslovně píše roku 1529. Tehdy šlo o opevněné sídlo, které bylo součástí historického centra obce a připomínalo význam Zábřehu jako vrchnostenského místa.
Na přelomu 16. a 17. století začala za Syrakovských z Pěrkova přestavba starší tvrze na renesanční zámek. Podle dostupných údajů se práce rozběhly roku 1597, ale úpadek rodu zřejmě omezil jejich rozsah. Místo rozsáhlého reprezentačního sídla tak vznikla dvoukřídlá budova s věží nad hlavním vjezdem. Právě tato nepravidelnost a postupný stavební vývoj dávají areálu jeho osobitý charakter.
Barokní úprava a ztráta panského významu
Výrazná proměna přišla v letech 1786 až 1787. Objekt byl tehdy barokně upraven a získal přibližně dnešní tříkřídlou dispozici. V té době už ovšem nesloužil především jako reprezentativní sídlo šlechty. Jeho význam se posunul k hospodářskému využití.
Zábřeh navíc od roku 1652 patřil olomoucké kapitule. Olomoucký biskup Leopold Vilém jej tehdy daroval kapitule a zámek postupně přestal fungovat jako panské sídlo. Později v něm byla fara a od 19. století především byty. Historická stavba tak zůstávala součástí každodenního života obce, i když její původní společenská role zanikla.
Stavba, které hrozil zánik
Ve 20. století se zámek dostal do méně slavné etapy. Bydleli v něm mimo jiné lidé z chudších vrstev, po druhé světové válce objekt sloužil jako sběrna surovin, středisko mechanizace a sklad podniku Bytostav. Nevhodné využití a zanedbaná údržba se podepsaly na jeho stavu natolik, že se na přelomu 80. a 90. let uvažovalo dokonce o demolici.
Obrat přinesl zápis na seznam kulturních památek 25. února 2005. Následná obnova probíhala v letech 2005 až 2007 a historický areál získal novou funkci. Rekonstrukce zachránila objekt před zánikem a zároveň ukázala, že památka nemusí zůstat pouze němou kulisou minulosti.
Hotel, restaurace a pivo Pikard
Dnes je Zámek Zábřeh živým komerčním areálem. Funguje jako hotel s restaurací, vlastním pivovarem a lázeňským provozem. Vaří se zde pivo Pikard a návštěvníci mohou využít také pivní nebo vinné lázně. V letní sezoně nabídku doplňuje zámecká zahrádka.
Nejde však o klasický státní zámek s běžně přístupnými historickými okruhy. Kdo sem míří, přijíždí spíše za atmosférou obnovené památky, jídlem, pivem, ubytováním nebo odpočinkem. Nabídku služeb je vhodné předem ověřit u provozovatele a případně si rezervovat stůl, pokoj či lázeňský program. Areál se nachází na adrese U Zámku 42/1 v Ostravě a podle provozovatele je k dispozici bezplatné parkování i elektronabíječka.
Historické centrum Zábřehu nad Odrou
Zámek není izolovanou památkou. Společně s kostelem Navštívení Panny Marie tvoří významné archeologické území, v němž se připomíná zámek, tvrz, kostel i historická vesnice. Dnešní kostel pochází z let 1806 až 1811 a stojí na místě staršího dřevěného kostela svatého Marka.
Návštěva Zámku Zábřeh tak může být zajímavou zastávkou při poznávání Ostravy-Jihu. Na jednom místě se tu potkává středověký základ obce, renesanční ambice, barokní hospodářské využití, příběh chátrající památky i současný způsob, jak historickou budovu zapojit do života města. Z někdejší tvrze se nestal skanzen, ale místo, kam se dá přijet na jídlo, pivo nebo odpočinek a přitom vnímat několik vrstev regionální historie.