Na první pohled připomíná mohutnou modernistickou věž. Ve skutečnosti byla Zauhlovačka ve Vratislavicích nad Nisou především důležitým článkem továrního provozu. V její konstrukci se spojil velkokapacitní zásobník uhlí s vodojemem a celý objekt byl součástí promyšleného energetického centra někdejších Ginzkeyových textilních závodů.
Právě do tohoto technického zázemí zavede návštěvníky komentovaná prohlídka v sobotu 3. října 2026. Výklad povede Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu, který se zaměřuje na technické památky. Prohlídka je připravena v rámci Dne architektury a nabídne možnost poznat nejen samotnou věž, ale také kotelnu, elektrárnu a vazby mezi jednotlivými stavbami.
Věž, která zásobovala továrnu
Energetické centrum vznikalo v letech 1916 až 1918 v době rozvoje textilní výroby. Architektonický návrh připravil Leopold Bauer, výrazná osobnost středoevropské architektury přelomu 19. a 20. století. Jeho řešení nebylo pouze praktické. Jednotlivé objekty vytvořily působivý celek, který dodnes výrazně utváří podobu Vratislavic.
Uhlí dopravoval do věže kolejový systém. Odtud putovalo dále do sousední kotelny, kde vznikala energie pro provoz textilní továrny. Součástí areálu byla také elektrárna, vysoký komín a spojovací můstek mezi věží a kotelnou. Přes řeku Nisu vedl příjezdový silniční most, který je rovněž spojován s Bauerovým návrhem.
Zauhlovací a vodárenská věž dosahuje podle místních údajů výšky přibližně 60 metrů. Má tři nadzemní podlaží a vyhlídkovou terasu. Charakterizuje ji kruhový půdorys, ustupující hmota, žulový sokl, železobetonová konstrukce a půlkruhově zakončená okna. Průmyslové zařízení tak získalo podobu výrazné architektury, nikoli pouze utilitární stavby skryté v areálu.
Průmyslový celek s památkovou hodnotou
Význam Zauhlovačky nespočívá jen v její neobvyklé siluetě. Památková ochrana se vztahuje na celý soubor staveb, který byl v roce 2015 prohlášen kulturní památkou. Zahrnuje věž, kotelnu s elektrárnou, spojovací můstek i silniční most přes Nisu.
Důležitá je především jejich vzájemná souvislost. Stavby nebyly rozmístěny náhodně, ale odpovídaly postupům výroby a zásobování energií. Návštěvník tak při prohlídce neuvidí izolovanou technickou raritu, nýbrž část systému, který zajišťoval chod významného průmyslového podniku. Dochované prvky dopravy uhlí a návaznost na kotelnu pomáhají představit si, jak areál fungoval v době svého provozu.
Od továrního provozu ke kulturnímu místu
Po ztrátě původní funkce nezůstala Zauhlovačka pouze němou připomínkou minulosti. V minulých letech se postupně vyklízela a oživovala prostřednictvím kulturních, komunitních a řemeslných aktivit. Spolek AvantGArt zde pořádal prohlídky, výstavy i dílny. Jeho projekt však byl podle informací městského obvodu Liberec–Vratislavice nad Nisou ukončen k 30. červnu 2025.
Podoba využití objektu se proto může v čase měnit a Zauhlovačku nelze automaticky považovat za trvale přístupnou turistickou atrakci. Říjnová komentovaná prohlídka představuje konkrétní příležitost, jak se do interiéru podívat a dozvědět se více o architektuře i technologiích, které poháněly zdejší textilní výrobu.
Praktické informace k návštěvě
Prohlídka se uskuteční 3. října 2026 od 10 hodin v objektu Zauhlovací a vodárenské věže na adrese Rumburská 46, Liberec–Vratislavice nad Nisou. Místo je vedeno v rámci statutárního města Liberec, nikoli jako samostatná obec.
Na akci je nutná rezervace. Rezervační systém má být podle zveřejněných informací k dispozici od 13. září 2026 a podmínky vstupu je vhodné před cestou ověřit u pořadatele. Pro návštěvníka, který se zajímá o industriální dědictví, architekturu nebo proměny českých měst, nabízí Zauhlovačka vzácnou kombinaci: monumentální stavbu, dochované technologické zázemí a příběh každodenního fungování průmyslového podniku.