Nejzajímavější částí zbraslavického zámeckého areálu není jen samotná mladší zámecká budova. Pozornost si zaslouží především to, co zůstalo po starším opevněném sídle: sklepní prostory, terénní nerovnosti, valy a příkopy. Na jednom místě tak lze sledovat proměnu panského sídla od středověké tvrze přes renesanční přestavbu až po dnešní areál s pivovarem a hospodářskými objekty.
Od nejstaršího sídla k tvrzi a hradu
Počátky zbraslavického panského sídla nejsou ve všech pramenech popisovány stejně. Obecní historie je spojuje s okolím kostela svatého Vavřince a připomíná Rudolfa ze Zbraslavic, který je roku 1260 uváděn jako jeden z purkrabích Pražského hradu. Národní památkový ústav naproti tomu bezpečně dokládá tvrz až k roku 1383 a stavbu hradu spojuje se soudním sporem z roku 1476.
Rozdílná data nemusí znamenat rozpor. Spíše ukazují, že na místě mohlo existovat starší panské sídlo, zatímco konkrétní podoba tvrze či hradu je doložena až pozdějšími písemnými zprávami. Označení se ostatně v průběhu času mění – někdy se mluví o tvrzi, jindy o hradu, který byl později přestavěn na zámek.
Sklepy, valy a příkopy jako čitelné stopy
Z původního dvoupodlažního obytného stavení se měl dochovat klenutý gotický sklep rozdělený do tří prostor. Právě sklepní partie patří k nejhmatatelnějším pozůstatkům staršího sídla. Nadzemní stavby se v průběhu staletí měnily, ale kamenné konstrukce pod úrovní terénu často přežily přestavby i zánik původních budov.
Areál měl obranný charakter. Podle obecního popisu šlo o čtverhranný hrádek obklopený příkopy a valy, s mostem směrem ke kostelu. Přesné uspořádání jednotlivých středověkých a renesančních staveb však není ve veřejně dostupných informacích zachyceno jednotně. Při návštěvě proto stojí za to vnímat nejen dochované zdivo, ale i samotný terén, který může napovědět, kudy opevnění vedlo a jak rozsáhlý areál býval.
Renesanční zámek a požár v roce 1809
Ve druhé polovině 16. století začali Malovcové starší sídlo rozšiřovat a přestavovat v renesančním duchu. Z tvrze či hradu se postupně stal reprezentativnější zámek. S panským sídlem mohl být v této době spojen také pivovarnický provoz, fyzicky je však pivovar doložen nejpozději v 17. století.
Obytnou funkci starší tvrze později převzala novější zámecká budova, postavená v prostoru někdejšího poplužního dvora. Tím se jednotlivé vrstvy areálu rozdělily: tvrz připomínaly starší konstrukce a terénní relikty, zatímco nový zámek se stal hlavním sídlem vrchnosti.
Dramatický zlom přišel 13. dubna 1809, kdy zámek vyhořel. Obnovy se nedočkal a materiál z vyhořelé budovy byl později využit při přestavbě pivovaru, hospodářského dvora a dalších objektů. Dnešní podoba areálu je tak výsledkem nejen plánovaných stavebních úprav, ale také postupného využívání toho, co po požáru zůstalo.
Pivovar a nová role historického areálu
Zbraslavický pivovar byl na počátku 20. století zrušen, jeho provoz se podařilo obnovit v roce 2015. Historické místo tak znovu získalo živou funkci, která navazuje na někdejší hospodářské zázemí panství, i když dnešní provoz samozřejmě patří jiné době.
V areálu vznikla také galerie pod širým nebem s díly ze sochařského sympozia. Akce se podle turistických informací koná pravidelně v červnu, konkrétní termín je ale vhodné ověřit předem. Setkání historických staveb, pivovaru a současného umění dává areálu neobvyklou atmosféru a ukazuje, že památka nemusí zůstat jen němou kulisou.
Co čekat při návštěvě Zbraslavic
Venkovní části areálu bývají podle místních turistických informací volně přístupné. To však automaticky neznamená vstup do všech budov, sklepů nebo provozních prostor. Pokud chcete poznat také pivovar, prohlídky jsou možné po individuální dohodě; obvykle trvají 45 až 60 minut a mohou zahrnout výklad sládka i ochutnávku nepasterovaného piva.
Návštěvu lze spojit s kostelem svatého Vavřince v centru Zbraslavic, jehož okolí souvisí s nejstaršími úvahami o umístění panského sídla. Zámek se nachází na adrese Zbraslavice 2. Při procházce je dobré hledat hlavně nenápadné stopy – klenuté sklepy, zbytky opevnění a změny terénu. Právě ony vyprávějí o minulosti místa často působivěji než jediná zachovaná budova.