Jen málokterý pražský koncert nabídne tak výrazné spojení hudby a místa. V Rytířském sále Velkopřevorského paláce na Malé Straně zazní v úterý 20. října 2026 druhá část cyklu šesti triových sonát Jana Dismase Zelenky. Večer začíná v 19:30 a je součástí 12. ročníku Zelenka Festivalu Praha–Drážďany.
Na pódiu se představí francouzský soubor Le Chapitre, který doplní houslistka Lenka Torgersen a theorbista Jan Čižmář. Festival dlouhodobě připomíná skladatelovo dílo v obou městech, s nimiž byl jeho život a profesní působení spojen. Praha a Drážďany se tak v říjnu znovu propojí prostřednictvím hudby, která se v posledních desetiletích výrazně vrací do koncertních programů.
Sonáty s neobvyklým zvukem
Zelenkův cyklus nese katalogové označení ZWV 181 a podle katalogových údajů vznikal přibližně v letech 1720 až 1722. Skladby bývají spojovány především s obsazením dvou hobojů, fagotu a continua. U třetí sonáty se uvádí odlišné obsazení s houslemi, což ukazuje, že nejde o zcela schematický soubor skladeb.
První tři sonáty jsou popisovány jako typické triové sonáty. Druhá trojice má naopak charakter takzvaných quadrosonát, v nichž je fagotový part výrazněji osamostatněný. Právě tato neobvyklá instrumentace patří k důvodům, proč Zelenkovy skladby dodnes přitahují pozornost interpretů i posluchačů specializovaných na barokní hudbu. Konkrétní výběr sonát pro pražský koncert festivalový program neupřesňuje.
Hudba, která se vrátila z archivů
Janu Dismasi Zelenkovi se po dlouhou dobu nedostávalo takové pozornosti, jakou dnes jeho dílo vzbuzuje. Významný impuls k jeho znovuobjevování přineslo vydání triových sonát v polovině 20. století. Od té doby se skladatelova hudba stále častěji objevuje na pódiích a v nahrávacích studiích.
Zelenka byl úzce spojen s Prahou i Drážďany. Festival, který se od roku 2016 koná v obou městech, na tuto dvojí kapitolu jeho života navazuje. Nejde přitom jen o připomínku historické osobnosti, ale také o snahu představovat jeho hudbu v podání současných souborů a v prostředí, které podtrhuje její dobový charakter.
Rytířský sál v srdci Malé Strany
Velkopřevorský palác je součástí historického sídla českého velkopřevorství Maltézských rytířů. Reprezentační piano nobile ukrývá komnaty velkopřevora a Rytířský sál, v němž se v minulosti scházela řádová komenda. Areál maltézských rytířů je evidován jako kulturní památka a jeho stavební historie přesahuje osm století.
Podoba paláce se postupně proměňovala od románských a gotických počátků přes renesanční úpravy až po výraznou barokní přestavbu po roce 1725. Ke kouzlu místa patří také historická zahrada a Beethovenův platan, řazený mezi nejstarší a největší památné platany v Praze. Koncert tak může být příležitostí nejen k poslechu Zelenkovy hudby, ale i k návštěvě jednoho z pozoruhodných zákoutí Malé Strany.
Praktické informace k návštěvě
Koncert se koná v Rytířském sále Velkopřevorského paláce, nikoli v sousedním kostele Panny Marie pod řetězem. Jako adresa místa se uvádí Velkopřevorské náměstí 485/4, Praha 1; v některých turistických materiálech lze narazit také na zápis Lázeňská 2 nebo Velkopřevorské náměstí 4.
Rytířský sál není běžně přístupnou stálou expozicí, takže návštěvu interiéru nelze mimo konkrétní kulturní program automaticky předpokládat. Původně uváděné vstupné se pohybovalo přibližně mezi 200 a 400 korunami. Aktuální ceny, dostupnost vstupenek i případné změny programu je vhodné před cestou ověřit u pořadatele.