V Ferdinandově, místní části Hejnic, stojí drobná stavba s příběhem, který spojuje dvě ničivé povodně, práci hasičů i obnovu krajiny po živelní katastrofě. Zvonička u hlavního mostu vznikla jako připomínka událostí ze srpna 2010. Její zvon ale podle svědectví pamětníků pochází z mnohem starší doby a do potoka se měl dostat už při povodni v roce 1958.
Zvon, který odhalila až povodňová obnova
Když se v roce 2010 odstraňovaly následky velké vody, pracoval v korytě Sloupského potoka také bagrista. Právě při těchto pracích narazil na starý zvon. Nález v říčním kilometru 5,300 nebyl jen zajímavým pozůstatkem minulosti. Otevřel také otázku, odkud se zvon v potoce vzal.
Podle vyprávění místních pamětníků patřil hasičům z Ferdinandova. Hasiči ho údajně vozili na povoze nebo bryčce a používali při jízdě k požáru. Při velké vodě v roce 1958 měl být zvon stržen a odnesen proudem. Tato část příběhu stojí především na vzpomínkách místních lidí, přesto dodává nalezenému předmětu mimořádně silný místní význam.
Nová zvonička jako paměť roku 2010
Sloupský potok je přibližně šest kilometrů dlouhý levostranný přítok Smědé. Za běžného počasí může působit nenápadně, při přívalových deštích se však jeho koryto stalo součástí ničivého povodňového dění. Události v srpnu 2010 zasáhly široké okolí a připomněly, jak rychle se může horský vodní tok změnit.
Lesy České republiky nechaly ve Ferdinandově vybudovat zvoničku u příležitosti pátého výročí těchto povodní. Slavnostní odhalení a vysvěcení se uskutečnilo 7. srpna 2015. Setkání navazovalo na povodňovou mši v hejnické bazilice Navštívení Panny Marie a připomnělo nejen škody, ale také pomoc hasičů, záchranářů, vojáků, dobrovolníků a dalších lidí, kteří se podíleli na zvládnutí následků.
Dřevo, kámen a měděná střecha
Zvonička není velkou monumentální stavbou, její jednoduchá podoba ale do prostředí Ferdinandova dobře zapadá. Konstrukce dosahuje výšky 8,5 metru a tvoří ji tři smrkové kulatiny. Ty jsou pomocí ocelových patek ukotvené do podstavných žulových kamenů. Zvon chrání měděná střecha a dřevo zůstalo v přirozeném odstínu.
Projekt připravila liberecká společnost MJÖLK, samotnou stavbu provedl hejnický dodavatel Karel Sádovský. Náklady tehdy činily 129 973 korun bez DPH. Důležitější než technické údaje je však způsob, jakým stavba spojuje současnou vzpomínku na povodně s historií místních hasičů.
Krátká zastávka s hlubším příběhem
Zvonička stojí v malém parčíku u hlavního mostu ve Ferdinandově a je volně přístupná jako venkovní drobná památka. Není třeba plánovat zvláštní návštěvní dobu ani vstupné. Nejlépe ji člověk vnímá přímo v souvislosti s okolím: s mostem, potokem a krajinou na okraji Jizerských hor.
Při zastavení stojí za to připomenout si, že zvon zde není jen ozdobným prvkem. V jeho příběhu se potkává stará hasičská tradice, povodeň z roku 1958 a katastrofa, která postihla region o více než půl století později. Ztracený předmět se díky nálezu ve Sloupském potoce stal symbolem místní paměti a dostal nové místo, odkud může znovu upozorňovat na sílu vody i na lidskou solidaritu.
Ferdinandov jako součást výletu v okolí Hejnic
Zvonička je vhodná především jako krátká zastávka při návštěvě Hejnic a při výpravě do Jizerských hor. Sama o sobě zabere jen několik minut, její příběh však může výletu dodat další rozměr. Vedle známějších cílů v okolí připomíná, že regionální památky nemusí být velké ani starobylé, aby dokázaly vyprávět o místě, jeho lidech a událostech, které se do zdejší krajiny otiskly.