Hudba v chrámu s historií
Hejnický chrám Navštívení Panny Marie, často označovaný také jako bazilika, rozezní v sobotu 29. srpna 2026 varhanní recitál Dvořákova festivalu. Koncert začne v 15:30 a vystoupí na něm Pavel Svoboda, laureát soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig. Vstupné je podle aktuálních údajů festivalu 150 korun.
Recitál je zajímavý nejen výběrem skladeb, ale také samotným místem. Chrám stojí na jižním okraji Hejnic u úpatí Jizerských hor a spolu s ambitem a bývalým františkánským klášterem tvoří výraznou dominantu města. Návštěva koncertu tak může být příležitostí spojit kulturní program s prohlídkou významné památky a výletem do okolní krajiny.
Od Bacha k Lisztovi
Program nabídne několik hudebních pohledů na varhanní tvorbu. Zazní Bachovo Preludium G dur, chorální skladba Erbarm dich mein, o Herre Gott a známá Toccata a fuga d moll. Mozart bude zastoupen Variacemi „Ah, vous dirai-je, maman“, Adagiem C dur a Andantem F dur.
Závěr patří Ferenci Lisztovi a jeho vztahu k Bachovu odkazu. Posluchači uslyší Variace Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen, úpravu Mozartova Ave verum a také Preludium a fugu na tóny B-A-C-H. Dramaturgie tak vede od barokní soustředěnosti přes Mozartovu průzračnost až k romanticky výrazné Lisztově hudbě.
Nástroj s barokní skříní
Varhanní recitál získá v Hejnicích další rozměr díky nástroji, který je součástí zdejšího historického interiéru. Skříň pochází z barokních varhan Johanna Valentina Englera, postavených do chrámu v roce 1798. Současný koncertní nástroj vytvořili krnovští varhanáři Rieger v roce 1929. Podle odborného katalogu má dva manuály a 41 rejstříků.
Právě spojení historické varhanní skříně s koncertním nástrojem a akustikou velkého poutního chrámu slibuje zážitek, který se nedá oddělit od architektury. Pavel Svoboda je přitom známý také zájmem o historické varhany. Kromě domácích pódií koncertoval v Evropě i v USA, Kolumbii a Číně a natočil nahrávku Bachových děl na historické Silbermannovy varhany v saské Röthě u Lipska.
Poutní místo Mater Formosa
Dnešní barokní chrám vznikal v letech 1722 až 1729 podle plánů pražského stavitele Tomáše Haffeneckera. Jeho výstavbu iniciovali Gallasové, kteří v areálu zřídili rodovou hrobku. Kostel byl vysvěcen v roce 1725, v roce 1761 částečně vyhořel a následně prošel opravami. Později se dočkal dalších úprav, mimo jiné výmalby kupole hlavní lodi vídeňským malířem Andreasem Grollem a jeho žáky.
K nejcennějším památkám uvnitř patří gotická dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem, vysoká necelých 40 centimetrů. Patrně pochází z konce 14. století a je známá jako Mater Formosa, tedy Sličná nebo Spanilá Matka. Pozornost si zaslouží také iluzivní hlavní oltář Josefa Kramolína z roku 1787, křídlový oltář v prostoru původního gotického kostela nebo křišťálový lustr darovaný roku 1853 hejnickým rodákem Josefem Riedelem.
Koncert jako výlet do Hejnic
Hejnické poutní místo má kořeny ve středověku. S jeho vznikem se pojí legenda o zázračném uzdravení a první písemné zprávy o Hejnicích pocházejí ze 14. století. Po zásahu komunistického režimu v roce 1950 klášter dlouho chátral, po roce 1989 však začala jeho obnova. V roce 2001 byl znovu otevřen jako Mezinárodní centrum duchovní obnovy a dnes slouží také jako vzdělávací, konferenční a poutní dům.
Chrám navíc není jen místem bohoslužeb. Konají se zde koncerty, výstavy, přednášky a další veřejné akce. Po recitálu lze pokračovat prohlídkou areálu nebo vyrazit směrem k hoře Ořešník, odkud se otevírá výhled na Hejnice a Jizerské hory.
Vstupenky na koncert jsou v prodeji prostřednictvím systému smsticket. Dostupnost i případné změny programu je vhodné před cestou ověřit u pořadatele. Běžný návštěvní režim chrámu se totiž může v den koncertu přizpůsobit přípravám, bohoslužbám a samotnému recitálu.