O místě
Krematorium Motol vzniklo v letech 1951–1954 podle vítězného návrhu architekta Josefa Karla Říhy (1893–1970). Areál představuje výrazný doklad pozdního funkcionalismu, který zde doplňují monumentální a klasicizující prvky – zejména portikus a pylon na budově krematoria i na vstupní bráně. Kamenné obklady a citlivé zasazení stavby do parkově upraveného prostředí vytvářejí důstojný, ale komorní prostor.
Součástí areálu je krematorium, kolumbárium, lesní hřbitov s urnovým hájem, čestné pohřebiště obětí komunismu a drobné vodní dílo s rozptylovou loučkou. Lesní hřbitov ve svažitém terénu procházejí pěšiny a cesty mezi vzrostlými smrky, borovicemi, duby a olšemi. Významným místem je památník obětem komunismu v podobě částečně zborcené bronzové siluety kříže.
Původní projekt krematoria z roku 1937, jehož autorem byl Alois Mezera, nebyl kvůli okupaci uskutečněn. Po válce vznikl v Motole nový areál a v roce 1947 zde proběhla architektonická soutěž. Stavba se zároveň řadí k důležitým poválečným realizacím, které navázaly na českou funkcionalistickou tradici bez podřízení socialistickému realismu. Celek doplňují sochy „Dohasínající krása“ a „Bol“.
Součástí areálu je krematorium, kolumbárium, lesní hřbitov s urnovým hájem, čestné pohřebiště obětí komunismu a drobné vodní dílo s rozptylovou loučkou. Lesní hřbitov ve svažitém terénu procházejí pěšiny a cesty mezi vzrostlými smrky, borovicemi, duby a olšemi. Významným místem je památník obětem komunismu v podobě částečně zborcené bronzové siluety kříže.
Původní projekt krematoria z roku 1937, jehož autorem byl Alois Mezera, nebyl kvůli okupaci uskutečněn. Po válce vznikl v Motole nový areál a v roce 1947 zde proběhla architektonická soutěž. Stavba se zároveň řadí k důležitým poválečným realizacím, které navázaly na českou funkcionalistickou tradici bez podřízení socialistickému realismu. Celek doplňují sochy „Dohasínající krása“ a „Bol“.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors