Trabant bývá terčem vtipů, zároveň však představuje pozoruhodný technický i společenský příběh. V pražském Motole mu věnovali celé specializované muzeum. Návštěvník tu nesleduje jen řadu malých automobilů, ale také vývoj materiálů, konstrukčních řešení, motoristického sportu a života v někdejší Německé demokratické republice.
Muzeum sídlí v budově STK Motol v Plzeňské ulici a vybudoval je AUTOSPORTKLUB PRAHA. Ten má k vozům Trabant blízko nejen díky historickému závodění, ale také kvůli spolupráci se závodem ve Zwickau, kde se automobily vyráběly. Slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 2016.
Od P70 po poslední Trabant
Základem expozice je chronologická vývojová řada. Začíná u předchůdce AWZ P70 z poloviny 50. let, pokračuje přes modely P60 neboli Trabant 600 a nejrozšířenější P601 až k typu Trabant 1.1. Ten už poháněl čtyřtaktní motor původem z Volkswagenu Polo. Výroba značky skončila v roce 1991.
Právě dlouhý život modelu 601 dobře ukazuje, v jakých podmínkách Trabant vznikal. Zwickau uvádí, že se ho v letech 1964 až 1991 vyrobilo více než 2,8 milionu kusů. Podle údajů muzea dosáhla celková produkce všech provedení 3 096 099 vozů. Vystavené automobily jsou prezentovány v původním dochovaném stavu, takže je možné prohlédnout si dobové vybavení, materiály i detaily, které při běžném pohledu snadno zaniknou.
Duroplast, dvoutakt a řez motoru
Jedním z hlavních témat je karoserie z duroplastu. Tento materiál nahradil část tradičních kovových dílů v době poválečného nedostatku železa. Využívala se při tom mimo jiné bavlna. Duroplast byl lehký, nekorodoval a podle dobových zkušeností se dal poměrně snadno opravovat. Zároveň se stal jedním z nejvýraznějších znaků Trabantu.
Technickou stránku doplňuje interaktivní výklad výroby včetně lisování duroplastu a také dvouválcový motor v řezu. Návštěvník tak nezůstává u pohledu na hotový vůz, ale může si lépe představit, jak byl automobil sestaven a proč měl právě takové vlastnosti. Expozice připomíná, že Trabant nebyl pouze jednoduchým symbolem nedostatku, ale také výsledkem konkrétních konstrukčních kompromisů.
Závodní garáž i vojenský Kübel
Automobilová historie se v Motole neodehrává jen v naleštěných vitrínách. Výraznou scénou je dobová garáž, v níž zůstal rozpracovaný závodní Trabant. Připomíná práci mechaniků a závodní minulost pražského autosportklubu. Kousek karoserie upraveného, respektive uříznutého vozu si mohou návštěvníci sami vyzkoušet a názorně zjistit, jak se v Trabantu sedělo, řídilo a řadilo.
Jinou atmosféru vytváří vojenský Trabant Kübel umístěný u makety Braniborské brány. Jde o aranžmá muzea, nikoli o autentickou historickou scénu, přesto pomáhá zasadit vůz do politického a vojenského kontextu NDR. Trabant se ostatně později stal také jedním ze symbolů německého sjednocení v letech 1989 a 1990.
Muzeum pro pamětníky i děti
Prohlídka postupně opouští samotnou automobilovou techniku a dostává se ke každodennosti. Závěr tvoří předměty z bývalé NDR, například hračky, elektronika, toaletní potřeby nebo lahve od dobových nápojů. Trabant tu proto funguje jako vstupní brána do širšího obrazu života za železnou oponou.
Na své si přijdou i děti. Mohou si vyzkoušet autodráhu s modely Trabantů, funkční železnici převážející vyrobené vozy nebo trenažér řazení s pákou zakončenou deštníkovou rukojetí. Muzeum tak není jen místem pro znalce automobilů a nostalgické vzpomínání, ale také názornou zastávkou při rodinném výletu.
Trabant muzeum je otevřené denně; podle sezony se návštěvní doba mění mezi 9. a 17., respektive 18. hodinou. Aktuální režim je vhodné před cestou ověřit. K muzeu lze dojet tramvají na zastávku Hotel Golf, parkování v areálu je podle provozovatele zdarma. Je však třeba počítat s tím, že objekt není bezbariérový. Vstupenky a suvenýry s motivem Trabantu lze zakoupit přímo na místě.