O místě
Lužický seminář na Malé Straně je barokní nárožní dům, který vznikl v letech 1726–1728 jako zázemí pro studenty bohosloví z Lužice. Stavbu nechal zřídit Jiří Josef Šimon, jeden z lužických kněží, kteří se zasloužili o založení původního semináře. Nový objekt nahradil kapacitně nedostačující prostory a jeho projekt je připisován Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, jednomu z nejvýznamnějších architektů českého baroka.
Dům má palácový charakter a dodnes si zachovává pozdně barokní podobu. Dvoukřídlá stavba se obrací hlavním průčelím do ulice U Lužického semináře a boční fasádou do Míšeňské. Pětiosé průčelí zvýrazňuje mělký střední rizalit s chronogramem datovaným k roku 1726. Na římse stojí kopie barokní sochy svatého Petra od Matouše Václava Jäckla, která připomíná kapitulu v Budyšíně. K zajímavým dochovaným prvkům patří původní vstupní dveře s nadsvětlíkem, kamenná ostění oken, mříže v přízemí i barokní krov. Význam domu přesahuje architekturu: v roce 1846 zde lužickosrbští studenti založili spolek Serbowka, důležitý pro kulturní rozvoj Lužických Srbů. Dům byl v 18. století upravován a ve 20. a 21. století prošel rekonstrukcemi, včetně oprav po povodni v roce 2002.
Dům má palácový charakter a dodnes si zachovává pozdně barokní podobu. Dvoukřídlá stavba se obrací hlavním průčelím do ulice U Lužického semináře a boční fasádou do Míšeňské. Pětiosé průčelí zvýrazňuje mělký střední rizalit s chronogramem datovaným k roku 1726. Na římse stojí kopie barokní sochy svatého Petra od Matouše Václava Jäckla, která připomíná kapitulu v Budyšíně. K zajímavým dochovaným prvkům patří původní vstupní dveře s nadsvětlíkem, kamenná ostění oken, mříže v přízemí i barokní krov. Význam domu přesahuje architekturu: v roce 1846 zde lužickosrbští studenti založili spolek Serbowka, důležitý pro kulturní rozvoj Lužických Srbů. Dům byl v 18. století upravován a ve 20. a 21. století prošel rekonstrukcemi, včetně oprav po povodni v roce 2002.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors