Zemědělský dvůr

Zemědělská usedlost čp. 77 patří k původní předměstské zástavbě Hořic na Šumavě, která se rozkládá v údolí jihovýchodně od kostela sv. Kateřiny. Místní této části s nepravidelnou návsí říkají Peklo. Klasicistní areál z poloviny 19. století tvoří obytný dům, hospodářské budovy a dvorek uzavřený kamennou ohradní zídkou. Hospodářské zázemí má půdorys písmene T. Dochovala se kolna s dřevěnou pavlačí a část průjezdné stodoly, z níž zůstaly především mohutné obvodové zdi a brána. Příčné křídlo představovala maštal, která dnes postrádá krov i střechu. Význam usedlosti spočívá v zachovaném dispozičním uspořádání celého areálu i v cenných stavebních konstrukcích. Zvláštní pozornost zaslouží plackové klenby z nevypálených cihel a neobvyklé zaklenutí komunikačních prostor v patře, které je v oblasti Šumavy a Pošumaví vzácné. Usedlost leží na území městské památkové zóny Hořice na Šumavě.