Jen málokterý park v jižních Čechách tak názorně ukazuje, jak se v průběhu staletí měnil vztah šlechty ke krajině. Červený Dvůr u Chvalšin začínal jako obora, později se proměnil v pravidelnou barokní zahradu a v 19. století získal podobu anglického krajinářského parku. Dnes je veřejnosti přístupný především park s přibližně tříkilometrovou naučnou stezkou, zatímco v samotném zámku sídlí zdravotnické zařízení.
Od rožmberského dvora k reprezentační zahradě
Kořeny areálu sahají do konce 16. století. Vilém z Rožmberka nechal roku 1591 založit takzvaný Nový dvůr chvalšinský a o několik let později zde Petr Vok z Rožmberka zřídil oboru. Nejstarší doložená zmínka o zahradě pochází z roku 1598. V oboře se chovali bobři, bažanti, koroptve a křepelky, tedy zvířata, která nebyla jen loveckou atrakcí, ale také součástí tehdejšího reprezentativního hospodářství.
Dnešní zámek vznikl z iniciativy Marie Ernestiny z Eggenberku v roce 1672. Za Schwarzenbergů se Červený Dvůr výrazně rozvíjel a v 18. století zde vznikla pravidelná barokní zahrada. Její hlavní osa vedla od zámku směrem k jihovýchodu a doplňovala ji hvězdicovitá síť cest, boskety, bazény a fontány. Podle archivních záznamů byly zdejší vodotrysky uvedeny do provozu v roce 1761.
Zahrada, která nabízela víc než jen procházku
Červený Dvůr nebyl pouhou okrasnou zahradou. V letech 1769 až 1784 se tu chovali například čínští bažanti, bengálští jeleni, angorští králíci a také bobři. K někdejším zajímavostem patřilo přírodní divadlo, letní jízdárna, vyhlídkový Schneckenberg i čínský a holandský letohrádek. Zahrada tak sloužila odpočinku, zábavě, chovu exotických zvířat i reprezentaci majitelů.
Významnou roli v její podobě hrála voda. Historický areál podle údajů Národního památkového ústavu zahrnuje 21 rybníků, rybníčků, umělých jezírek, fontán a nádržek. Doplňují je kilometry průtočných potoků, umělých toků, odvodňovacích stok a vodovodního potrubí. Při procházce proto stojí za to všímat si nejen vzrostlé zeleně, ale také rybníků s ostrůvky, drobných vodních prvků a míst, kde voda pomáhala utvářet kompozici parku.
Anglický park s romantickými stavbami
V polovině 19. století se pravidelná zahrada začala měnit v krajinářský park. Podnětem byly mimo jiné zkušenosti knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga z cest po Anglii a také poškození porostů při bouři v roce 1844. Ohradní zdi postupně zmizely, přímou cestní síť nahradily přirozeněji vedené trasy a areál se rozšířil na přibližně 117 hektarů podle odborného materiálu NPÚ.
Z původní kompozice zůstala hlavní středová osa a průhled parkem. Dochovaly se také stavby a drobné prvky, které dodávají místu romantický charakter: Bažantnice z roku 1840, obelisk na Křížovém poli, zahradnictví s hájenkou, pozůstatky kaple svatého Kříže z roku 1841, mariánský sloup, vrátnice, mauricovna nebo Kůrový domek. Každý z těchto objektů připomíná jinou etapu vývoje areálu.
Naučná stezka pro pěší, kočárky i vozíčkáře
Nejjednodušším způsobem, jak Červený Dvůr poznat, je vydat se po naučné stezce. Byla otevřena v roce 2005 ve spolupráci léčebny, Národního památkového ústavu a Správy CHKO Blanský les. Trasa měří zhruba tři kilometry a má 14 zastavení, která přibližují historii zámku, proměny zahrady, vodní hospodářství i jednotlivé stavby v parku.
Stezka je podle dostupných údajů snadno schůdná a vhodná také pro kočárky a vozíčkáře. Výchozím místem je areál zámku, odkud se pokračuje parkem kolem nejvýraznějších míst. Prohlídka vede venkovním prostorem, nikoli interiéry zámku. Ten od roku 1966 slouží psychiatrické léčebně specializované na léčbu závislostí, a proto není běžně přístupný veřejnosti.
Zámecký areál je kulturní památkou a park leží v Chráněné krajinné oblasti Blanský les, přibližně osm kilometrů severozápadně od Českého Krumlova. Park je podle NPÚ přístupný celoročně, konkrétní režim vstupu se však může měnit. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální podmínky přímo u provozovatele. Červený Dvůr si nejlépe vychutnáte pomalou procházkou, při níž se střídají dlouhé průhledy, vodní hladiny a nenápadné připomínky někdejšího šlechtického světa.