Rýžoviště zlata

V lese Hůl u Pracejovic se dochovalo rozsáhlé rýžoviště zlata, pozůstatek dávné povrchové těžby. Leží na plochém zalesněném návrší na levém břehu Drachkovského potoka, přibližně kilometr jižně od řeky Otavy. Na ploše asi 900 × 500 metrů jsou rozesety takzvané sejpy – navršeniny materiálu, který zůstal po proplavování zlatonosného písku. Některé dosahují výšky jednoho až dvou metrů, na západním okraji se zachovaly i mohutné protáhlé sejpy vysoké až čtyři metry. Jinde mají podobu nižších skupin pahorků a terén doplňují strouhy vedené převážně od severu k jihu, pravděpodobně určené k přívodu vody při rýžování. Nálezy keramických zlomků a železného předmětu řadí využívání areálu do středověku až novověku. Rýžoviště je cenným dokladem historické těžby zlata, která se v krajině zachovala především v podobě výrazně modelovaného terénu.