O místě
Na východním okraji Sedlce se dochovalo tvrziště, tedy pozůstatek zaniklého středověkého feudálního sídla. Jeho výrazným prvkem je kruhový centrální pahorek o průměru přibližně 50 metrů, obklopený širokým vodním příkopem. Temeno pahorku leží asi dva metry nad dnem příkopu, který dosahuje šířky 20 až 25 metrů. Na severní straně se rozšiřuje směrem k hrázce, kudy voda odtékala, a jeho vnitřní stěna je místy zpevněna nasucho kladenými kameny. Přístup na pahorek vedl po sypané hrázi z východu. Příkop byl patrně napájen z nedalekého Dvorského rybníka.
Sedlecké sídlo je v písemných pramenech poprvé doloženo roku 1383, kdy se připomíná Zdimír ze Sedlce. V průběhu 15. století se v pramenech objevují další držitelé používající predikát ze Sedlce. Roku 1502 vlastnili Sedlec Sedlečtí z Dubu, od nichž jej v roce 1520 získali Kořenští z Terešova. Poslední majitel Vilém z Rožmberka připojil ves k libějickému panství a roku 1564 nechal již nepotřebnou tvrz zbořit. Podoba tvrziště je dnes výrazně ovlivněna novodobými úpravami, zejména hřbitovem na centrálním pahorku. Místo přesto názorně připomíná podobu drobného vesnického sídla ze 14. století.
Sedlecké sídlo je v písemných pramenech poprvé doloženo roku 1383, kdy se připomíná Zdimír ze Sedlce. V průběhu 15. století se v pramenech objevují další držitelé používající predikát ze Sedlce. Roku 1502 vlastnili Sedlec Sedlečtí z Dubu, od nichž jej v roce 1520 získali Kořenští z Terešova. Poslední majitel Vilém z Rožmberka připojil ves k libějickému panství a roku 1564 nechal již nepotřebnou tvrz zbořit. Podoba tvrziště je dnes výrazně ovlivněna novodobými úpravami, zejména hřbitovem na centrálním pahorku. Místo přesto názorně připomíná podobu drobného vesnického sídla ze 14. století.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors