O místě
Železniční most přes Lužnici na jižním okraji Tábora je součástí tratě Tábor–Bechyně, vybudované v letech 1902–1903. Tato dráha patřila k první elektrifikované železnici v někdejším Rakousku-Uhersku. Most představuje výraznou inženýrskou stavbu, která se dokázala přizpůsobit členitému terénu i průchodu místní komunikace a zároveň přirozeně zapadá do okolní krajiny.
Konstrukci tvoří kamenné opěry a samostatný pilíř, mezi nimiž jsou dvě nestejně dlouhá pole s nýtovanými ocelovými příhradovými nosníky. Jejich spodní pásnice mají obloukový tvar; kratší pole o rozpětí přibližně 39 metrů překonává komunikaci a pravobřežní pozemky, delší, zhruba 63 metrů dlouhé, vede nad samotnou řekou. Opěry jsou prolomené obloukovými otvory a jejich nároží směrem k vodě zakončují hrotité sokly. Mostovku doplňuje konzolová lávka se zábradlím. Stavba je cenným dokladem technické a řemeslné úrovně železničního stavitelství na počátku 20. století.
Konstrukci tvoří kamenné opěry a samostatný pilíř, mezi nimiž jsou dvě nestejně dlouhá pole s nýtovanými ocelovými příhradovými nosníky. Jejich spodní pásnice mají obloukový tvar; kratší pole o rozpětí přibližně 39 metrů překonává komunikaci a pravobřežní pozemky, delší, zhruba 63 metrů dlouhé, vede nad samotnou řekou. Opěry jsou prolomené obloukovými otvory a jejich nároží směrem k vodě zakončují hrotité sokly. Mostovku doplňuje konzolová lávka se zábradlím. Stavba je cenným dokladem technické a řemeslné úrovně železničního stavitelství na počátku 20. století.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors