O místě
Velkomoravské hradiště Pohansko leží asi 3 km jižně od Břeclavi, v lužních lesích mezi rameny Dyje nad soutokem Moravy s Dyjí. Zaniklé nížinné hradiště oválného půdorysu vzniklo na počátku 9. století a patřilo k největším raně středověkým opevněním ve střední Evropě. Dodnes je v terénu patrný mohutný val, pozůstatek hradby široké přibližně šest metrů. Tvořila ji kamenná čelní zeď, hlinitý násyp a vnitřní dřevěná konstrukce; s dřevěnou předprsní dosahovala výšky až šesti metrů.
Nejvýznamnějším objevem je velmožský dvorec v severozápadní části hradiště. Tento rozsáhlý, palisádou ohrazený areál zahrnoval obytné a hospodářské stavby i kostel s pohřebištěm. Jednolodní chrám s apsidou byl postaven z kamene spojovaného maltou, měl omítnuté stěny a barevnou výzdobu. Ve 407 hrobech kolem něj byly nalezeny mimo jiné meče, sekery, ostruhy a zlaté i stříbrné šperky, které dokládají význam zdejšího společenství i jeho kontakty s okolní Evropou. Výzkumy prokázaly osídlení od 6. století do první poloviny 10. století a odhalily také řemeslnické areály, předhradí a doklady ještě staršího pravěkého osídlení. Systematický archeologický výzkum zde probíhá od roku 1958.
Nejvýznamnějším objevem je velmožský dvorec v severozápadní části hradiště. Tento rozsáhlý, palisádou ohrazený areál zahrnoval obytné a hospodářské stavby i kostel s pohřebištěm. Jednolodní chrám s apsidou byl postaven z kamene spojovaného maltou, měl omítnuté stěny a barevnou výzdobu. Ve 407 hrobech kolem něj byly nalezeny mimo jiné meče, sekery, ostruhy a zlaté i stříbrné šperky, které dokládají význam zdejšího společenství i jeho kontakty s okolní Evropou. Výzkumy prokázaly osídlení od 6. století do první poloviny 10. století a odhalily také řemeslnické areály, předhradí a doklady ještě staršího pravěkého osídlení. Systematický archeologický výzkum zde probíhá od roku 1958.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors