Pod budovou bývalého městského úřadu na náměstí T. G. Masaryka 10 v Břeclavi se ukrývá prostor, který měl v případě nejhoršího scénáře převzít řízení města. Kryt civilní obrany fungoval od roku 1953 do 80. let 20. století. Veřejnosti se poprvé otevřel 6. června 2026, kdy v něm Městské muzeum a galerie Břeclav ve spolupráci s Klubem vojenské historie připravily novou expozici.
Nešlo o úkryt pro všechny obyvatele
Představa krytu jako podzemního prostoru, kam by se při poplachu ukryly stovky lidí, v tomto případě není přesná. Břeclavské podzemí mělo jiný úkol. Z horních pater radnice se do něj měl přesunout krizový štáb a odtud řídit záchranné a vyprošťovací práce.
Štáb měl zároveň zajišťovat chod města v mimořádné situaci – například zásobování obyvatel vodou a potravinami nebo řešení dodávek elektřiny. Kryt tak představuje především technické a organizační zázemí civilní obrany, nikoli běžný veřejný úkryt.
Vznikl v době studené války, kdy Evropa žila ve stínu možného konfliktu mezi východním a západním blokem. Tehdejší civilní obrana počítala i s následky jaderného, chemického nebo biologického útoku. Podle muzea měly prostory odolat také jadernému napadení, přesná klasifikace ani kapacita krytu však zveřejněny nejsou.
Filtrovna, telefonní ústředna i nouzové výlezy
Nová expozice je zajímavá tím, že nespoléhá pouze na panely a fotografie. Návštěvníci procházejí autentickým prostorem, v němž se dochovaly důležité technické prvky. Patří k nim filtrovna vzduchu, která měla zajistit přívod upraveného vzduchu, a také nouzové výlezy pro případ, že by hlavní vstup zavalila exploze nebo suť.
Součástí prohlídky je rovněž vodní nádrž, umývárna určená k očistě při kontaminaci a zázemí pro uložení potravin, filtrů a písemností. Právě tyto detaily ukazují, že kryt nebyl jen pevnou místností pod zemí. Šlo o promyšlený provozní celek, který měl umožnit práci štábu i v podmínkách rozsáhlého ohrožení.
Středobodem návštěvnické trasy je štábní místnost. Nechybí ani telefonní ústředna s historickými telefony a dobový psací stroj. Část vybavení byla obnovena a některé předměty se do Břeclavi dostaly z jiných míst, takže expozice kombinuje původní prvky krytu s doplněnými exponáty.
Od branných dnů k růžové transportní postýlce
Jedna z místností připomíná, jak se civilní obrana vysvětlovala dětem a školám. K vidění jsou plynové masky, pláštěnky a další ochranné pomůcky, které návštěvníky vracejí k někdejším branným dnům. Pro dnešní publikum mohou působit nezvykle, v době studené války však představovaly součást přípravy na krizové situace.
Výrazným exponátem je růžová dětská transportní postýlka připomínající inkubátor. Měla sloužit k nouzové přepravě miminek z prostoru zasaženého chemickou, biologickou či jadernou zbraní. Její podoba působí na první pohled překvapivě, zároveň ale ukazuje, jak podrobně tehdejší plánování počítalo s různými skupinami obyvatel.
Prvními návštěvníky po otevření byly školní skupiny. Kryt proto neslouží jen jako připomínka napjaté atmosféry druhé poloviny 20. století, ale také jako místo pro výuku dějepisu, občanské výchovy a pravidel chování v krizových situacích.
Prohlídku je potřeba rezervovat
Do krytu se vstupuje v rámci komentovaných prohlídek, jejichž kapacita je nejvýše deset osob. Muzeum proto doporučuje využít rezervační systém. Veřejné termíny jsou podle sezónního rozpisu vypsány o víkendech v červnu a září, v červenci a srpnu také v pátek. Školám jsou v červnu a září vyhrazeny všední dopolední časy.
Vstupné je podle zveřejněných údajů 80 korun základní, 50 korun snížené a 200 korun za rodinnou vstupenku. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální termíny, ceny i případné uzavírky. Parkování je možné na placeném parkovišti u zadního vchodu do budovy.
Břeclavský kryt je pozoruhodný nejen svou technikou, ale také změnou svého významu. Desítky let ukrytý prostor, který měl pomáhat řídit město po katastrofě, se stal muzeem každodenních obav studené války i ukázkou toho, jak se tehdejší společnost připravovala na nejistou budoucnost.