O místě
Pozůstatky románské rotundy v brněnských Štýřicích patří k nejvýznamnějším archeologickým dokladům raně středověké sakrální architektury na území města. Dochované kamenné základy umožnily určit půdorys celé stavby: kruhovou loď o vnitřním průměru přibližně šest metrů doplňovalo na severovýchodě podkovovité či polokruhové kněžiště – apsida. Zdivo bylo široké asi 0,9 metru a zasahovalo do starších vrstev i objektů pravěkého stáří.
Rotunda vznikla nejpozději kolem poloviny 11. století, její zasvěcení však neznáme. Zaniknout mohla ještě před koncem 12. století; ve druhé polovině 13. století už na jejím místě stál obytný dům s kůlovou konstrukcí. Mimořádnou hodnotu nálezu podtrhuje jeho souvislost s rozsáhlým pohřebištěm z 11. a 12. století a s hrazeným sídlištěm, kde se dochovaly například pece a skladovací jámy. Spolu se starobrněnskou rotundou Panny Marie jde o nejstarší a nejdůležitější archeologický doklad středověké církevní architektury v Brně. Rotunda zároveň rozšiřuje poznání počátků města i raně středověkého Brna a řadí se k nejstarším známým církevním stavbám na Moravě.
Rotunda vznikla nejpozději kolem poloviny 11. století, její zasvěcení však neznáme. Zaniknout mohla ještě před koncem 12. století; ve druhé polovině 13. století už na jejím místě stál obytný dům s kůlovou konstrukcí. Mimořádnou hodnotu nálezu podtrhuje jeho souvislost s rozsáhlým pohřebištěm z 11. a 12. století a s hrazeným sídlištěm, kde se dochovaly například pece a skladovací jámy. Spolu se starobrněnskou rotundou Panny Marie jde o nejstarší a nejdůležitější archeologický doklad středověké církevní architektury v Brně. Rotunda zároveň rozšiřuje poznání počátků města i raně středověkého Brna a řadí se k nejstarším známým církevním stavbám na Moravě.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors