O místě
Kreuzingerova lidová knihovna stojí v Chebu nedaleko městského divadla, za někdejšími středověkými hradbami. Reprezentativní budova vznikla z nadace chebského měšťana a spolumajitele Fischerových strojíren Dominika Kreuzingera, který na její vybudování odkázal 400 000 korun. Stavělo se v letech 1907–1911 podle podrobných plánů teplického architekta Maxe Loose z Losinfeldu; realizovaný autor projektu není znám. Výstavbu vedl chebský stavitel Franz Kraus a knihovna byla slavnostně otevřena 12. února 1911.
Samostatně stojící patrový objekt spojuje secesní dekorativnost s neobarokními tvary a prvky hrázdění. Jeho fasády se liší podle jednotlivých stran: hlavní průčelí zvýrazňuje rizalit s barokizujícím štítem a figurální štukový reliéf, západní stranu doplňuje arkýř s kamennou balustrádou a severní průčelí zdobí iluzivní hrázdění. Hustě členěná okna dodávají stavbě osobitý vzhled. Zachovalo se také původní dispoziční řešení s vestibulem, mramorovým schodištěm a krbem. Knihovna patří k nejvýznamnějším chebským stavbám secese a jako knihovna slouží dodnes.
Samostatně stojící patrový objekt spojuje secesní dekorativnost s neobarokními tvary a prvky hrázdění. Jeho fasády se liší podle jednotlivých stran: hlavní průčelí zvýrazňuje rizalit s barokizujícím štítem a figurální štukový reliéf, západní stranu doplňuje arkýř s kamennou balustrádou a severní průčelí zdobí iluzivní hrázdění. Hustě členěná okna dodávají stavbě osobitý vzhled. Zachovalo se také původní dispoziční řešení s vestibulem, mramorovým schodištěm a krbem. Knihovna patří k nejvýznamnějším chebským stavbám secese a jako knihovna slouží dodnes.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors