O místě
Telčská sokolovna je mohutná dvoupodlažní budova z roku 1922, která výrazně utváří podobu nároží v Podolí. Navrhl ji telčský stavitel Ludvík Srba v tradicionalistickém pojetí s dekorativními prvky blízkými art decu a kubismu. Stavba stojí přímo při chodníku a díky své hmotě se stala dominantou nově se rozvíjející městské části.
Výrazným prvkem hlavního průčelí je monumentální sgrafito Blaničtí rytíři. Dílo místního malíře Antonína Slavíčka z roku 1924 zachycuje pět jezdců v čele s knížetem Václavem, kteří vyjíždějí z Blaníku. Obraz doprovází vlastenecké nápisy a jeho tematika odkazuje k ideálům sokolského hnutí. Fasádu doplňují pilastry s červenou kvádrovou rustikou, ornamentálními poli a zakomponovaným nápisem SOKOL.
Pod mansardovou střechou se skrývá velký víceúčelový sál s vyvýšeným jevištěm, balkonem a původními prvky divadelního provozu. Zachovaly se také cenné detaily interiéru, například kazetový strop, původní dveře, svítidla a podlahy. Sokolovna tak není jen výraznou stavbou ve městě, ale také dokladem společenského a kulturního života Telče ve 20. letech 20. století.
Výrazným prvkem hlavního průčelí je monumentální sgrafito Blaničtí rytíři. Dílo místního malíře Antonína Slavíčka z roku 1924 zachycuje pět jezdců v čele s knížetem Václavem, kteří vyjíždějí z Blaníku. Obraz doprovází vlastenecké nápisy a jeho tematika odkazuje k ideálům sokolského hnutí. Fasádu doplňují pilastry s červenou kvádrovou rustikou, ornamentálními poli a zakomponovaným nápisem SOKOL.
Pod mansardovou střechou se skrývá velký víceúčelový sál s vyvýšeným jevištěm, balkonem a původními prvky divadelního provozu. Zachovaly se také cenné detaily interiéru, například kazetový strop, původní dveře, svítidla a podlahy. Sokolovna tak není jen výraznou stavbou ve městě, ale také dokladem společenského a kulturního života Telče ve 20. letech 20. století.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors