Na první pohled může historický dům čp. 29 v Palackého ulici působit jako jeden z mnoha měšťanských domů v telčské památkové rezervaci. Jeho skutečná hodnota se však ukázala až při podrobném průzkumu a obnově. Pod mladšími omítkami, zazdívkami a úpravami čekaly prvky, které připomínají pozdní gotiku i velkolepou renesanční přestavbu Telče.
Dům s několika vrstvami telčské historie
Objekt je v památkových podkladech veden jako měšťanský dům, někdejší městský špitál sv. Ducha. Jeho starší příběh souvisí s místem, kde se podle historických výkladů nacházel zeměpanský dvorec a později špitál. Ten měl na tomto místě fungovat do poloviny 16. století, než byl přenesen na Staré Město. Tyto souvislosti je ale třeba vnímat jako historickou interpretaci; přesná podoba návaznosti dnešního domu na starší areály není ve všech detailech jistá.
Samotný dům pravděpodobně vznikl spojením dvou starších staveb při renesanční přestavbě v polovině 16. století. Nový renesanční dům tehdy budoval Honz Nex, krejčí Zachariáše z Hradce. Přitom využil pozdně gotické sklepy i další starší konstrukce. Později se do stavby propsaly barokní úpravy a zásahy z druhé poloviny 19. století. Právě tato proměnlivost dává domu charakter stavební kroniky, v níž se jednotlivá období navzájem nepřekrývají beze stopy.
Co odhalily sondy a restaurátorský průzkum
Komplexní obnova probíhala v letech 2014 až 2016. Dům byl před ní od konce 20. století neobydlený a jeho konstrukce se nacházely téměř v havarijním stavu. Práce proto nebyly jen otázkou opravy fasády. Restaurátoři a památkáři postupně zjišťovali, co všechno se v objektu dochovalo a jak s jednotlivými nálezy naložit.
Nejvýraznějším objevem byly renesanční záklopové trámové stropy ve dvou místnostech. Odkryto bylo také gotické okno, které původně zakrývala zazdívka, a sedlový portál sestavený z částí nalezených na různých místech domu. Odstranění nevhodných novodobých vestaveb navíc pomohlo znovu přečíst původní dispozici. V interiéru se tak zřetelněji ukázala vstupní klenutá síň, takzvaný mázhaus, i prostor prvního patra s osovým průhledem dveřmi uličního traktu.
Obnova, která nemaže minulost
Citlivost zásahu spočívala především v tom, že se neobnovovalo pouze jedno vybrané historické období. Dochované vrstvy výmaleb byly posuzovány jednotlivě. Některé se konzervovaly a překryly separační vápennou vrstvou, jinde restaurátoři přesně doplnili vybranou část výzdoby. Také trámové stropy byly prezentovány jen tam, kde jejich odkrytí nepoškodilo mladší malířské vrstvy.
Renesanční charakter domu znovu připomíná hlavní fasáda s malovanou rustikou a polychromovanými kamennými prvky. Vstupní dveře a vrata vznikly podle dochované ikonografie a dobových předloh. Ve dvoře byla obnovena dřevěná otevřená pavlač, jejíž původní podobu naznačovaly zachované stopy. Interiéry doplnila historická a slohová svítidla, obnovené dlážděné i dřevěné podlahy a různorodá kování. Některá byla získána v bazarech a osazena na repliky dveří, aby celek působil přirozeně a nepříliš nově.
Památka, která zůstala součástí života
Dům čp. 29 dnes neslouží jako běžně přístupná prohlídková památka. Po obnově je využíván k trvalému bydlení, což je důležitou součástí jeho příběhu. Nešlo o vytvoření kulisy, ale o přizpůsobení historického domu současnému užívání při zachování jeho cenných konstrukcí a vrstev.
Za obnovu byl vlastník a investor Pavel Jerie nominován na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro a získal zvláštní ocenění generální ředitelky NPÚ. Později jeho práci ocenilo také město Telč. Výsledek je možné vnímat především z veřejného prostoru: na adrese Palackého 29 vynikne obnovená fasáda i zasazení domu mezi další historické stavby. Při procházce lze jeho návštěvu spojit s kostelem sv. Ducha, městským opevněním a náměstím Zachariáše z Hradce. Interiér je soukromý, a případné zpřístupnění je proto nutné předem ověřit.