Zámek

Choltický zámek je rozsáhlý historický areál, jehož dnešní podoba vznikala přibližně v letech 1675–1700 na místě starší tvrze. Ústřední patrovou stavbou je dvoukřídlý raně barokní zámek s neobvyklou osmibokou kaplí sv. Romedia. Kaple vyniká hodnotnou štukovou výzdobou. K zámku přiléhá čestný dvůr se sochami sv. Václava, sv. Floriána, sv. Cecílie a sv. Agáty, stejně jako park, hospodářské budovy a někdejší panská zahrada. V ní stojí na umělém návrší osmiboký letohrádek, označovaný také jako gloriet. Součástí areálu je rovněž tzv. Starý zámek, bývalý pivovar Maštale, studna Nová Barbora nebo roubená hájenka. Zámecký park přechází směrem k jihu v oboru; přes silnici se nachází kaplička sv. Jana Nepomuckého. Historie sídla sahá nejméně do 14. století, kdy je v pramenech doložena choltická tvrz. Po období rozdělení panství ji v 16. století znovu sjednotil Jiří z Gerštorfu. Po konfiskaci majetku po Bílé hoře získali Choltice roku 1623 Thunové, jejichž rod zde s krátkou přestávkou hospodařil až do 20. století. Areál je cenným dokladem vývoje zdejšího sídla i úrovně renesančního a raně barokního stavitelství a výzdoby.